115 C 26/2022-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalované úhrady částky ve výši 1 017 Kč. Předmětem žaloby je nárok žalobce na úhradu jízdného, včetně přirážek k jízdnému, za jízdu žalované vozidlem právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]) bez platné jízdenky dne 6. 1. 2016. Žalované byla při přepravní kontrole dne 6. 1. 2016 pověřenou osobu uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 17 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaná požadovanou částku v celkové výši 1 017 Kč dosud nezaplatila. Na základě rámcové smlouvy ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (přechodný věřitel). Na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 15. 8. 2016 přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 6. 1. 2016 a oznámení o závadách ze dne 6. 1. 2016 soud zjistil, že uvedeného dne v 16:03 hod. při kontrole ve vlaku [číslo] byla žalovaná mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] [část obce] kontrolována pověřeným pracovníkem právního předchůdce žalobce, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez jízdního dokladu. Z tarifu [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (platných v rozhodné době) soud zjistil, že podle ceníku 6 položky 1 činí přirážka k jízdnému, pokud cestující nesplní odbavení ve vlaku, 1 000 Kč. 5. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 a ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 25. 7. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], jako původní věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako přechodného věřitele. 6. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 15. 8. 2016 soud zjistil, že [anonymizována čtyři slova] jako přechodný věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce. 7. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 1. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněna a byla vyzvána k jeho úhradě. Současně bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele [právnická osoba], jak na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako přechodného věřitele a postoupení pohledávky z přechodného věřitele na žalobce. 8. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle § 7 odst. 5 věty první a druhá vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovém případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve Smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle § 37 odst. 5 věty druhá, písmeno c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 11. Žalovaná porušila svoji povinnost plynoucí ze shora citovaných zákonných předpisů, když při přepravě ve vlaku nepředložila pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 6. 1. 2016 a oznámení o závadách z téhož dne. Za této situace je tedy žalovaná povinna v souladu s tarifem dopravce a ceníkem k tomuto tarifu a dále v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními zaplatit žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena, jízdné ve výši 17 Kč a požadovanou přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč.