115 C 48/2022-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2021 domáhala zaplacení částky 1 132 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 21. 10. 2013 pojistnou smlouvu na dobu 10 let, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění. Žalobkyně se zavázala poskytnout oprávněné osobě plnění v případě, že nastane příslušnými právními předpisy předvídaná pojistná událost a žalovanému potom na základě smlouvy vznikla povinnost hradit sjednané měsíční pojistné ve výši 408 Kč. Žalovaný však svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnil a na pojistném za dobu jeho trvání (tj. od 22. 10. 2013 do 14. 10. 2020) dluží žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil, souhlas žalovaného se za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu předpokládá). 4. Z pojistné smlouvy [číslo] pojistky [číslo] soud zjistil, že dne 21. 10. 2013 vznikl mezi účastníky smluvní vztah, jehož předmětem bylo rizikové životní pojištění pro případ smrti, trvalých následků, invalidity a smrti následkem úrazu. Z této smlouvy žalovanému mimo jiné vyplývala povinnost platit sjednané měsíční pojistné ve výši 408 Kč. Žalovaný neuhradil měsíční pojistné za období od 22. 7. 2020 do 21. 8. 2020 ve výši 408 Kč, žalobkyně proto žalovaného dopisem ze dne 20. 8. 2020 vyzvala k úhradě a současně žalovaného upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v případě jeho neuhrazení do 14. 10. 2020. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil a neuhradil dále ani pojistné za období od 22. 8. 2020 do 21. 9. 2020, žalobkyně dopisem ze dne 20. 10. 2020 oznámila žalovanému ukončení pojistné smlouvy k 14. 10. 2020. Za dobu od 22. 7. 2020 do 14. 10. 2020 činí dlužné pojistné 1 132 Kč. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl ze strany zástupce žalobkyně na existenci dluhu dne 21. 6. 2021 upozorněn a byl vyzván k jeho zaplacení. 5. Žalovaný žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobkyní, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 8. Podle § 12 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 12 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 13 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 9. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv měl sjednáno rizikové pojištění, nehradil řádně a včas splátky pojistného a za období od 22. 7. 2020 do 14. 10. 2020 mu vznikl dluh ve výši 1 132 Kč. Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného k úhradě tohoto plnění. Správnost stanovené výše pojistného žalovaný nijak nerozporoval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle o.s.ř tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.