115 C 68/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 29. 12. 2021 se žalobce domáhá po žalované úhrady částky 1 530 Kč. Předmětem žaloby je nárok žalobce na úhradu přirážky k jízdnému a dlužného jízdného, za jízdu žalované vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu dne 26. 10. 2021. Žalované byla při přepravní kontrole pověřenou osobu uložena povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 530 Kč, o čemž byl sepsán zápis. Žalovaná požadovanou částku v celkové výši 1 530 Kč dosud nezaplatila. 2. Žalovaná se k nároku žalobce nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 118855, [variabilní symbol], ze dne 26. 10. 2021 soud zjistil, že uvedeného dne v 19:32 hod při kontrole na lince A, v místě kontroly [anonymizováno], byla žalovaná kontrolována revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platné jízdenky. Žalované byla uložena povinnost uhradit jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy (platných v rozhodné době) soud zjistil, že cestující, který se nemůže na vyzvání oprávněného pracovníka žalobce prokázat platnou jízdenkou, musí vedle jízdného zaplatit navíc přirážku 1 500 Kč. Žalovaná byla ze strany právního zástupce žalobce na existenci dluhu dne 13. 12. 2021 upozorněna písemnou předžalobní upomínkou a byla vyzvána k jeho zaplacení. 6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle § 7 odst. 5 věty první a druhá vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovém případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve Smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle § 37 odst. 5 věty druhá, písmeno c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 9. Žalovaná porušila svoji povinnost plynoucí ze shora citovaných zákonných předpisů, když při přepravě v dopravním prostředku nepředložila pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad, tedy jízdenku označenou řádně v označovači ani průkazku s platným kupónem. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 118855. Za této situace je tedy žalovaná povinna v souladu s tarifem dopravce a ceníkem k tomuto tarifu a dále v souladu se Smluvními přepravními podmínkami dopravce platnými v době jízdy, a dále v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními zaplatit žalobci požadovanou přirážku k jízdnému, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč. Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.