116 C 187/2022-24 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky za neuhrazené faktury za odběr elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávkách elektřiny v místě spotřeby na adrese [adresa]. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaný s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 6.1.2021 se účastníci dohodli na dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobce dne 6.4.2021 vyúčtoval fakturou [variabilní symbol] za období 14.1.2021 – 29.3.2021 za dodanou elektřinu cenu 10.963 Kč, se splatností dne 20.4.2021. Dne 3.9.2021 vyúčtoval žalobce fakturou [variabilní symbol] za dodanou elektřinu v období od 30.3.2021 – 29.8.2021 cenu 6.604 Kč, splatnou dne 17.9.2021. Na tyto faktury žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce ze dne 7.3.2021 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky za dodávku elektřiny předžalobní výzvou. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen„ cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaná výše uvedené ceny za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatila, respektive v řízení netvrdila opak ani tato skutečnost nevyplynula z předložených důkazů, zavázal ji k úhradě dluhu soud, tímto rozhodnutím. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku k datu její splatnosti, dostala se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, vzniklo mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud má zato, že se ve věci jedná o formulářovou žalobu. Formulářový charakter tohoto typu žaloby spočívá v totožnosti argumentace žalobce, z níž odvozuje svůj nárok – nezaplacené faktury za dodávky elektřiny- kterou může stále opakovat. Z úřední činnosti soudu je pak známa četnost těchto žalob a jejich podobnost. Soud tak přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu zaplaceného poplatku ve výši 800 Kč, odměnu právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x paušální náhradu režijních výloh advokáta po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2.252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.