116 C 53/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 21.7. 2020 smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byly žalované zajištěny služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do 31.5.2021, kdy byla smlouva ukončena. Za účelem užívání těchto služeb bylo žalované poskytnuto technické zařízení: set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaná po ukončení smlouvy technické zařízení nevrátila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za toto nevrácené technické zařízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 21. 7. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly Zvláštní podmínky a Všeobecné podmínky. Dle ujednání bodu 10.4.3 a bodem 8.2.1 těchto Všeobecných podmínek je žalovaná povinna do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, v daném případě set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen technické zařízení). Převzetí označeného technického zařízení žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy [číslo]. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že bere na vědomí, že souhlasí se smluvní pokutou 5 000 Kč, nevrátí-li zapůjčené technické zařízení. Smlouva byla ukončena ke dni 31.5.2020 z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, když žalovaná neplnila své povinnosti dle smlouvy. Žalovaná však technické zařízení po skončení smlouvy nevrátila. Upomínkou ze dne 5.5.2021 vyzval žalobce žalovanou k vrácení technického zařízení a uhrazení smluvní pokuty. Z výzvy ze dne 11.10. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 7 dnů. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 7. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy se zavázal žalobce poskytovat žalované služby televizního vysílání prostřednictvím internetu na dobu určitou v trvání 24 měsíců a za tímto účelem bylo žalované pronajato technické zařízení set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Naopak žalovaná se zavázala za tyto služby platit žalobci ceny dle vyúčtování. V souladu s všeobecnými podmínkami smlouvy pak ukončením služeb vznikla žalované povinnost ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení. Skutečnost, že poskytování služeb na základě smlouvy [číslo] bylo ukončeno ke dni 31. 5. 2021, byla žalované sdělena upomínkou ze dne 5. 5. 2021. Po ukončení smlouvy byla žalovaná vyzvána k vrácení předmětných zařízení. Žalovaná však své povinnosti nedostála a poskytnuté technické zařízení žalobci nevrátila. Žalobci tak vzniklo právo žádat po žalované zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za zapůjčené nevrácené technické zařízení. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (placením smluvní pokuty v souhrnné výši 5 000 Kč) a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za sjednanou smluvní pokutu. 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.