119 C 169/2022-32 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje neuhrazený příspěvek za užívání vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon) za období od 1.2.2021 do 10.9.2021, ve kterém bylo vozidlo [registrační značka] provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se dále domáhá zaplacení částky 300 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Postupem dle ust. § 15 odst. 1 a 3 zákona soud zjistil, že předmětné vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaný je v registru evidován jako vlastník/provozovatel. Výzvou ze dne 29.10.2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku dle ust. § 4 odst. 6 zákona. Upomínkou ze dne 2.2.2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě. Dne 2.3.2022 zaslal žalobce žalovanému předžalobní upomínku. Ze sledování zásilek soud zjistil, že žalovaný si zásilku [anonymizováno] výzva k úhradě příspěvku nepřevzal, byla tedy žalovanému doručena dne 13.11.2021. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil povinnost podle ust. § 1 odst. 2 zákona, provozované vozidlo nebylo pojištěno pro odpovědnost z provozu vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost podle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit žalobci příspěvek za každý den období, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Výše příspěvku byla určena dle ust. § 4 odst. 5 zákona v souladu s charakterem vozidla a délkou doby, kdy nebylo pojištěno dle denní sazby vynásobené počtem dní, tedy 30 Kč x 222 dní, celkem tedy 6.660 Kč. Žalobci vznikl nárok dle ust. § 4 odst. 4 zákona na náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč. Příspěvek se stal splatným doručením výzvy dle ust. § 4 odst. 6 zákona. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Neúspěch žalobce byl nepatrný, proto mu přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.