119 C 226/2021-31 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 3.520 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje neuhrazený příspěvek za užívání vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon) za období od 14.10.2019 do 28.11.2019, ve kterém bylo vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10000 tun, [registrační značka] provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se dále domáhá zaplacení částky 300 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Postupem dle ust. § 15 odst. 1 a 3 zákona soud zjistil, že předmětné vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaný je v registru evidován jako vlastník/provozovatel. Výzvou ze dne 3.9.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku dle ust. § 4 odst. 6 zákona. Upomínkami ze dne 16.9.20120 a 16.12.2020, výzvou ze dne 3.9.2020 a předžalobní výzvy ze dne 26.5.2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě. Ze sledování zásilek soud zjistil, že zásilka RR6756760893F výzva k úhradě příspěvku byla žalovanému odeslána dne 3.9.2020. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil povinnost podle ust. § 1 odst. 2 zákona, provozované vozidlo nebylo pojištěno pro odpovědnost z provozu vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost podle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit žalobci příspěvek za každý den období, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Výše příspěvku byla určena dle ust. § 4 odst. 5 zákona v souladu s charakterem vozidla a délkou doby, kdy nebylo pojištěno dle denní sazby vynásobené počtem dní, tedy 70 Kč x 46 dní celkem tedy 3.220 Kč. Žalobci vznikl nárok dle ust. § 4 odst. 4 zákona na náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč. Příspěvek se stal splatným doručením výzvy dle ust. § 4 odst. 6 zákona. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 5.119 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.000 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 819 Kč.