119 C 245/2021-38 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení je žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.500 Kč z titulu nezaplaceného poplatku za odtah vozidla registrovaného na osobu žalovaného na odtahové parkoviště. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je provozovatelem motorového vozidla tovární značky Hyundai, [registrační značka] (dále jen vozidlo). Vozidlo bylo osobou pověřenou žalobcem a to společností [právnická osoba] dne 16.3.2021 odtaženo z ul. [ulice], [obec] za účelem blokového čištění. Předmětné vozidlo bylo vráceno zpět na místo odtahu. Přestože lokalita byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen zákon) označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání, žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, a proto bylo vozidlo žalovaného odtaženo a následně vráceno na místo odtahu. Usnesením schůze Rady [územní celek] ze dne 28.2.2019 č. R8/015 byla stanovena cena za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu celkovou částkou 1.500 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce je podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území ([ulice], [obec]). Podle ustanovení § 19a odst. 2, 5 věta prvá zákona je silniční správní úřad oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Podle ustanovení § 19b odst. 1, 2 zákona v případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle ustanovení § 19 odst. 5 zákona je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám. Předmětné vozidlo odtáhla žalobcem pověřená společnost [právnická osoba] Žalovaný nerespektoval dopravní značení o zákazu státní a jako provozovatel vozidla nese náklady na jeho odtah a vrácení na místo odtahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2010 sp. zn. 21 Cdo 4546/2009). Poplatek za jednorázový odtah a vrácení vozidla zpět do místa odtahu činí 1.500 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce vychází z ustanovení § 19 odst. 6 zákona. Žalobci vznikl nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. §¨160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 2 úkonů po 300 Kč (písemné podání a výzva k plnění) dle § 1 odst. 2, odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., jako náklady nezastoupeného účastníka. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález ústavního soudu ze dne 23.11.2010, sp. zn. III. ÚS 376/12.