119 C 293/2021-43 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 2.873,01 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neoprávněně odebraného zemního plynu, neboť žalovaná neměla s žalobcem uzavřenou žádnou platnou smlouvu o jeho dodávkách. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že v minulosti s žalovanou sice smlouvu o dodávkách zemního plynu uzavřenou měl, ovšem ta zanikla z důvodu odstoupení od smlouvy, neboť žalovaná za dodávky nehradila. Smlouva byla ukončena ke dni 10.12.2018. Obchodník s plynem z důvodu neplacení odebraného zemního plynu ještě před ukončením smlouvy požadoval přerušení dodávek, které bylo provedeno ke dni 15.11.2018. Následně se žalobce opakovaně neúspěšně dne 19.11.2018 a 28.11.2018 pokusil o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě. Ode dne 11.12.2018 byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný. Žalovaná odebírala plyn přes instalovaný plynoměr, a to až do dne 20.7.2020, kdy žalovaná umožnila demontáž plynoměru. Neoprávněně odebraný plyn byl vyčíslen ve výši 2.873,01 Kč dle ceníku žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Přes výzvy žalobce ze dne 18.2.2021 a ani předžalobní výzvy zástupce žalobce ze dne 19.5.2021 žalovaná dosud žalobci ničeho neuhradila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z daňového dokladu [číslo] za období od 11.12.2018 do 20.7.2020 vystaveného dne 22.12.2020 splatné dne 5.1.2021 soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalované cenu neoprávněně odebraného zemního plynu ve výši 2.966,59 Kč. Z vyčíslení škody [číslo] soud zjistil, že žalobce vyčíslil škodu za neoprávněný odběr plynu vzniklou jednáním žalované v období od 11.12.2018 do 27.2.2020 ve výši 2.873,01 Kč. Z žádosti o přerušení dodávky plynu soud zjistil, že obchodník s plynem společnost [právnická osoba] požádala dne 14.11.2018 o přerušení dodávek plynu do odběrného místa žalované z důvodu neplacení ceny za odebraný zemní plyn. Z žádosti o ukončení distribuce plynu obchodníka s plynem společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tento požádal dne 30.11.2018 o ukončení dodávek zemního plynu do odběrného místa žalované. Z demontáže měřeného neoprávněného odběru ze dne 20.7.2020 soud zjistil, že došlo v odběrném místě u žalované k demontáži předmětného plynoměru včetně fotodokumentace. Z oznámení o neoprávněném odběru ze dne 18.2.2019 soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou o tom, že se dopouští neoprávněného odběru zemního plynu a že proběhne demontáž. Z dočasného přerušení pro neplatnost s demontáží ze dne 28.11.2018 soud zjistil, že byla dočasně plombou přerušena dodávka zemního plynu do odběrného místa žalované. Z druhé upomínky ze dne 18.2.2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 2.966,59 Kč včetně výpisu z poštovního podacího archu. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalobce dne 19.5.2021 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby včetně poštovního podacího lístku ze dne 19.5.2021. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se za neoprávněný odběr plynu považuje odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle ustanovení § 74 odst. 3 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se za neoprávněnou distribucí plynu považuje distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když je zřejmé, že žalobce v minulosti poskytoval podle smlouvy dodávky zemního plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], od které bylo odstoupeno. S ohledem na skutečnost, že žalovaná i nadále pokračovala v odběru, aniž by existovala platná smlouva, bylo možné požadovat za škodu způsobenou neoprávněným odběrem zemního plynu částku 2.873,01 Kč, která byla žalovanou odčerpána a neuhrazena bez řádného smluvního vztahu, což odporuje zákonu č. 458/2000 Sb. a žalobci vznikl nárok na náhradu takto vzniklého dluhu podle § 74 odst. 1 a 3 zákona č. 458/2000 Sb. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikl žalobci i nárok na úrok z prodlení dle ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Skutečnosti tvrzené žalobcem ani jím označené důkazy žalovaná v průběhu řízení nijak nerozporovala a nezpochybňovala. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 5.119 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.000 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 819 Kč.