119 C 57/2022-49 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 22.500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s.r.o. s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] její přílohu tvořil předpis splátek. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované, který čerpala v hotovosti ve výši 15.000 Kč. Převzetí částky potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s vrácením finančních prostředků uhradit právnímu předchůdci žalobce příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 12.900 Kč, který byl představován kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za správu úvěru, případně poplatkem za uzavření smlouvy, poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalobce dále uvádí, že v článku 5 odst. 4 smlouvy byl zakotven nárok právního zástupce žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Jednorázový administrativní poplatek žalovaná uhradila při uzavření smlouvy, zbývalo jí tedy doplatit částku 27.900 Kč. To vše se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.992,86 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, kdy byla smlouva uzavřena. Poslední splátka byla splatná dne [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žalované vyplněné žádosti. Právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované úvěr splácet. S ohledem na výši příjmů žalované a výši úvěru vyhodnotil žalovanou jako schopnou svého závazku dostát. Dle zjištěných údajů zbývalo k úhradě případných ostatních závazků žalované 4.200 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 7.250 Kč, dostala se do prodlení a žalobci vznikl dle článku 5 odst. 4 smlouvy nárok na smluvní pokutu. Žalobce dále uvedl, že žalovaná dne [datum] uhradila částku 1.000 Kč. Dne [datum] byla část podniku právního předchůdce žalobce převedena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena pohledávka z této společnosti na žalobce. Postoupení pohledávky bylo právnímu předchůdci žalobce oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15.000 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1.500 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 1.600 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2.550 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.556,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 7.500 Kč. Přes předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná dosud žalobci ničeho neuhradila. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru. [číslo] soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč. Sjednaný úrok byl ve výši 28%. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3.300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4.800 Kč, celkem tedy na nákladech 12.900 Kč, celková dlužná částka tedy činila 27.900 Kč, to vše se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1.950 Kč. Splátka byla splatná vždy 27 dne v měsíci. Z výpisu z OR [název soudu] oddíl [anonymizováno] vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce společnost s ručením omezeným, mezi jejíž činnosti patří zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví, činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence. Z výpisu z OR [název soudu] oddíl [anonymizováno] vložka [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je akciovou společností, mezi jejíž předmět podnikání patří mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. Ze stejnopisu notářského zápisu [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že část podniku právního předchůdce žalobce byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z potvrzení o úplatě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zaplatit cenu postoupené pohledávky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádalo o poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč. Průměrné příjmy žadatelky a celé domácnosti uvedla 9.644 Kč a měsíční výdaje uvedla ve výši 8.885 Kč, jako výdaje žadatelky, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti 4.443 Kč. Z formuláře pro standardní informace soud zjistil, že dne [datum] byla žalovaná informována o parametrech úvěru. Z předpisu splátek a přehledu úvěru soud zjistil, že žalovaná byla seznámena s výší a počtem jednotlivých splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky. Toto oznámení dle poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo žalované odesláno. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Dle poštovního podacího archu ze dne [datum] byla výzva odeslána. Ze [anonymizována dvě slova] žalované ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vyhodnoceno, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 4.201 Kč. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že žalovaná pracuje, předmětem dohody jsou [anonymizována dvě slova] od [datum] do [datum] v rozsahu maximálně 300 hodin. Za splnění pracovního úkolu v uvedeném období byla pracovníkovi vyplacena odměna ve výši maximálně 10.000 Kč za měsíc. Z výplatního lístku za červen 2018 se podává, že čistá mzda žalované v tomto období činila 9.644 Kč. Z příjmového dokladu o [anonymizováno] [územní celek] se podává, že žalovaná zaplatila za byt částku 2.885 Kč dne [datum]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] se podává, že žalovaná bydlí v bytě [číslo] o velikosti [anonymizováno] na ulici [ulice] č.or. [anonymizováno]. Z dodatku ze dne [datum] se podává, že byla sjednána sleva k nájmu bytu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] (dále jen smlouva) ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalované úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení a doplnění o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Právní předchůdce čerpal převážně z tvrzení žalované, a to především o výši jejích výdajů. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí nedostál a pokud této povinnosti nedostál, jsou Smlouvy s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]). Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje i další důvod neplatnosti Smluv, a to zjevný rozpor jejich obsahu s dobrými mravy (ustanovení § 588 občanského zákoníku) a skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a