119 C 68/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 165.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dne 18. 3. 2016 zapůjčil panu [jméno] [příjmení] částku 165.000 Kč Pan [anonymizováno] [obec] zemřel dne [datum] Smlouva o zápůjčce byla uzavřena ústní formou. Pan [anonymizováno] [obec] se zavázal poskytnutou finanční částku ve výši 165.000 Kč vrátit ve lhůtě do 18. 12. 2016 včetně, zápůjčka byla sjednána jako bezúročná, jako příslušenství požaduje 6 % úrok z prodlení dle zákona směnečného a šekového, neboť zápůjčka byla zajištěna směnkou. Předmětná částka 165.000 Kč byla v hotovosti předána panu [jméno] [příjmení] dne 18. 3. 2016. Žalobce uplatnil tuto shora označenou pohledávku v dědickém řízení dne 25. 8. 2017, vedeném u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce rovněž uplatnil pohledávku u soudu, kdy podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cm 76/2019. V tomto řízení byla žaloba vzata zpět a z tohoto důvodu bylo řízení zastaveno. V této věci se žalobce domáhá zaplacení předmětné částky 165.000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává. Žalovaný uvedl, že usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 2. 2020 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 3. 2020, bylo žalovanému potvrzeno nabytí veškerého majetku zůstavitele pana [jméno] [příjmení], dlužníka z předmětné smlouvy o zápůjčce, jako odúmrť státu. Žalobce tvrdí, že pan [jméno] [příjmení] podepsal žalobci směnku vlastní dne 18. 3. 2016 jako zajištění peněžního plnění ve výši 165.000 Kč se splatností do 18. 12. 2016. Nárok uplatněný žalobcem však žalovaný neuznává a vznesl důvodnou námitku promlčení. Žalobce uvádí, že splatnost půjčky byla sjednána do 18. 12. 2016. Od tohoto data požaduje i příslušenství. Zápůjčka, která však není ničím prokázána, měla být realizována dne 18. 3. 2016, splatná 18. 12. 2016. Nejpozději tedy dnem 19. 12. 2016 počala plynout tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dne 19. 12. 2019. Žalobce v této věci podal žalobu dne 15. 3. 2021, je tedy zřejmé, že již nastaly účinky promlčení. Pokud žalobce uplatnil svou pohledávku v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 22 Cm 76/2019, pak žalovaný uvádí, že toto řízení bylo z důvodu zpětvzetí žalobcem zastaveno a odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2014, sp.zn. 22 Cdo 1032/2014, je-li žaloba vzata zpět, je na věc třeba z hlediska promlčení nahlížet tak, jakoby řízení nebylo vůbec zahájeno a tudíž nedošlo ke stavení promlčecí doby. Nato žalovaný uvádí, že žalobce nijak svůj návrh neprokazuje, nenabídl žádný důkaz k existenci zápůjčky. Předložená směnka je listinou, ze které tento závazek nevyplývá a je směnkou neplatnou. 3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění. Z listiny směnka vlastní soud zjistil, že tato směnka byla vystavena panem [jméno] [příjmení] dne 18. března 2016 a zavázal se jí zaplatit žalobci 165.000 Kč do 18. 12. 2016. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby v této věci, dle doručenky do datové schránky dne 2. 3. 2021. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp.zn. 22 Cm 76/2019 soud zjistil, že v této věci žalovaný podáním ze dne 14. 3. 2019 podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, který byl vydán dne 8. 9. 2020 pod č.j. 22 Cm 76/2019-60 a tímto bylo jedinému nástupci po zesnulém [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobci částku 165.000 Kč s postižnými právy. Z námitky žalovaného ze dne 15. 10. 2020 podané ve věci vedené u Krajského soudu v Brně sp.zn. 22 Cm 76/2019 soud zjistil, že [země] – [anonymizováno 7 slov] napadl směnečný platební rozkaz námitkami. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2020, č.j. 22 Cm 76/2019-76 soud zjistil, že tímto usnesením byl směnečný platební rozkaz ze dne 8. 9. 2020 zrušen. Řízení bylo zastaveno, dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a vrácení soudního poplatku. Z odstavce 2 odůvodnění tohoto usnesení se podává, že žalobce vzal žalobu v této věci zpět. 4. Ze spisu Okresního soudu v Blansku [spisová značka] soud zjistil, že v tomto řízení bylo projednáváno dědictví po zesnulém panu [jméno] [příjmení], narozeném 12. 6. 1969, zemřelém 3. 9. 2016. Z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne 14. 2. 2020 se podává, že v rámci pasiv je zmíněna pohledávka věřitele (žalobce) za zůstavitelem z titulu směnky vlastní vystavené dne 18. 3. 2016 bez protestu ve výši směnečného peníze 165.000 Kč s tím, že účastník (žalovaný) k pohledávce sděluje, že tuto neuznává v celém rozsahu. Ze sdělení notářky ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že tímto JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., notářka v [obec], sdělila žalobci, že jeho pohledávku přihlášenou do dědického řízení [země] – [anonymizováno 7 slov] zcela neuznala a tato proto nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 2. 2020, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 3. 2020, bylo žalovanému potvrzeno dědictví po zesnulém [jméno] [příjmení]. 5. Soud neprovedl k důkazu znalecký posudek z oblasti grafologie, který navrhoval zástupce žalobce. Žalovaný zpochybňoval vlastní podpis zůstavitele [jméno] [příjmení] na směnce vlastní. Za účelem prokázání pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na předmětné směnce navrhoval zástupce žalobce zpracování znaleckého posudku z oblasti grafologie. S ohledem na skutečnost že předmětem řízení v této věci je závazek ze smlouvy o zápůjčce, vůči kterému je vznesena námitka promlčení soud nepovažuje za rozhodnou skutečnost pro zjištění skutkového stavu v této věci zjišťování pravosti podpisu na směnce vlastní, když řízení ve věci směnek bylo již vedeno u Krajského soudu v Brně. Stejně tak soud zamítl k důkazu účastnický výslech žalovaného, neboť smlouva o zápůjčce byla uzavřena ústně a peněžní půjčka byla poskytnuta v hotovosti. Žalovaný tyto skutečnosti v řízení nijak nerozporoval. Žalovaný namítal promlčení nároku, soud tedy považuje provedení účastnického výslechu za procesně neekonomické. 6. Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci. 7. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. 8. Žalobce a pan [jméno] [příjmení] uzavřeli ústně dne 18. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka finanční částky ve výši 165.000 Kč, kterou se pan [jméno] [příjmení] zavázal vrátit do dne 18. 12. 2016 Pan [anonymizováno] [obec] dne 3. 9. 2016 zemřel, jeho pozůstalost připadla jako odúmrť státu usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 2. 2020, které nabylo právní moci dne 2. 3. 2020. Zápůjčka byla zajištěna směnkou vlastní. Žalobce podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu u Krajského soudu v Brně, tento byl napaden námitkami a následně řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 22 Cm 73/2019 bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby dne 14. 12. 2020, právní moci nabylo dne 29. 1. 2021. 9. Dle ustanovení § 2390 a násl. zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku v účinném znění (dále jen občanský zákoník), přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle ustanovení § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 11. Dle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 12. Dle ustanovení § 643 odst. 1 občanského zákoníku přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. 13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není v celém rozsahu důvodná. Mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení částky ve výši 165.000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný vznesl v řízení námitku promlčení. S ohledem na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2014, sp.zn. 22 Cdo 1032/2014 je-li žaloba vzata zpět, je na věc z hlediska promlčení nahlížet tak, jako by řízení vůbec nebylo zahájeno, a tudíž nedošlo k stavení promlčecí doby. Podáním návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalobcem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně nedošlo ke stavení promlčecí doby, stejně tak na běh promlčecí lhůty nemá vliv uplatnění pohledávky v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Blansku, pod sp.zn. [spisová