119 C 74/2022-81 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.371 Kč s příslušenstvím, která představovala dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 21.7.2020 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [číslo]. Předmětem této smlouvy bylo pojištění motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 21.7.2020. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce roční pojistné ve výši 7.332 Kč. Pojistné bylo splatné měsíčně v částce 611 Kč. Žalovaný nezaplatil žalobci pojistné za období od 21.8.202 do 26.10.2020. Smlouva byla ukončena ke dni 26.10.2020. Za dané období činí dlužné pojistné částku ve výši 1.371 Kč. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] na návrh žalobce rozhodl soud o záměně žalobce dle ust. § 107a odst. 2. Toto usnesení nabylo právní moci dne 24.5.2022. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla uzavřené dle ustanovení § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojištěný. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť žalobci neuhradil dohodnuté pojistné za výše uvedené období (§ 2782 a násl. občanského zákoníku). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě této částky. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od 27.10.2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.