13 C 56/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 296,66 Kč představující nezaplacená vyúčtování služeb. Žalobkyně a žalovaný spolu jako dvě podnikající osoby uzavřely smlouvu [číslo] o poskytování elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla tzv. služby třetích stran, a to prémiové SMS, volání na informační/asistenční linky, [anonymizováno] a platby za uvítací tóny, které žalovanému řádně vyúčtovala, ovšem žalovaný, aniž by předmětná vyúčtování reklamoval, cenu za poskytnuté služby neuradil, a to ani na výzvu žalobkyně. Proto se žalobkyně předmětné částky domáhá touto žalobou. Dále též žalobkyně požadovala zaplacení paušální náhrady hotových výdajů v částce 1 200 Kč dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.): 3. Dne 5. 8. 2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo], totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu. Žalovaný smlouvu uzavřel jako fyzická podnikající osoba. 4. Vyúčtováním [číslo] ze dne 13. 8. 2018 se splatností dne 27. 8. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 37,85 Kč (s DPH) za volání na informační/asistenční služby a částku 280 Kč za platby přes SMS, tedy celkem částku 317,85 Kč za služby třetích stran. 5. Vyúčtováním [číslo] ze dne 20. 9. 2018 se splatností dne 4. 10. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 20,18 Kč (s DPH) za volání na informační/asistenční služby, částku 345,91 Kč za [anonymizováno] a částku 396 Kč za platby přes SMS, tedy celkem částku 762,09 Kč za služby třetích stran. 6. Vyúčtováním [číslo] ze dne 13. 9. 2018 se splatností dne 1. 10. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 85,80 Kč (s DPH) za volání na informační/asistenční služby, částku 249 Kč SMS na zpoplatněná čísla, částku 1 239 Kč za platby přes SMS a částku 612,87 Kč za [anonymizováno], tedy celkem částku 2 186,67 Kč za služby třetích stran. 7. Vyúčtováním [číslo] ze dne 20. 10. 2018 se splatností dne 3. 11. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 15,13 Kč (s DPH) za uvítací tóny, částku 106 Kč (s DPH) za volání na informační/asistenční služby, částku 620 Kč za platby přes SMS a částku 288,92 Kč za [anonymizováno], tedy celkem částku 1 030,05 Kč za služby třetích stran. 8. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 21. 1. 2022, ovšem neúspěšně. 9. S ohledem na datum vzniku právního poměru posuzoval soud právní poměr mezi účastníky podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ ZEK“) a podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ o. z.“). 10. Podle § 64 ZEK odst. 1 účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dle odst. 8 téhož ustanovení musí koncový uživatel reklamaci na vyúčtování ceny uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. 11. Dikce § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši těchto úroků pak stanoví § 3 nařízení vlády č. 253/2013 Sb. 12. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 13. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalobkyně žalovanému tyto služby poskytovala a jejich cenu mu řádně vyúčtovala. Žalovanému tak vznikla povinnost za tyto služby uhradit sjednanou cenu. Žalovaný však tuto svoji povinnost nesplnil, ani neuvedl, že by se jí zbavil jiným způsobem. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni právo požadovat též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., které v žalobě řádně vyčíslila. Protože se jedná o tzv. služby třetích stran, je v této věci příslušný rozhodovat soud. Z těchto důvodů soud žalobě zcela vyhověl. Soud žalobkyni též přiznal právo na zaplacení paušální náhrady nákladů vymáhání pohledávky v částce 1 200 Kč dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., neboť se jednalo o vztah mezi podnikateli a žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 14. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.