14 C 35/2022-30 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 1 790 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalované poskytnut právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne 3. 4. 2017. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela dne 3. 4. 2017 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovená na 14. 5. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jeho postoupení žalobkyni uhradila částku 17 350 Kč, z toho na jistinu 9 621,60 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč a na poplatek za hotovostí inkaso splátek 3 988,40 Kč Poslední platba na pohledávku ze strany žalované uhrazena dne 9. 10. 2018. Na základě smlouvy bylo sjednáno, že nejpozději má žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 14. 5. 2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky je žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 14. 5. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 1 378,40 Kč ode dne 15. 5. 2018 až do zaplacení a dále úrokem ve výši 23,72 % ročně (čl. 1 smlouvy). Pohledávka ve výši 1 790 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 1 378,40 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 411,60 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 512,23 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 1 378,40 Kč od 15. 5. 2018 do data postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 181,28 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 1 378,40 Kč od 22. 5. 2018 do data postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019), z úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 378,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 378,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že by alespoň z části žalobkyni žalovanou částku uhradila. Původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Dle § 2395 zákona č. 89/1012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanský zákoník, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle § 1879 občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byly poskytnuty žalované finanční prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřil úvěruschopnost žalované, jak vyplývá z karty zákazníka ze dne 3. 4. 2017. Žalovaná měla příjem ze státní podpory ve výši 21 645 Kč, žila v nájmu a neměla úvěr z kreditní karty ani půjčku, respektive zápůjčku u jiné společnosti. Rovněž právní předchůdce žalobkyně ověřil, že vůči žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná však neuhradila právní předchůdkyni úvěr řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud žalovanou částku neuhradila, soud žalobě vyhověl a v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku zavázal žalovanou zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobkyni, je žalobkyně aktivně věcně legitimována, tudíž oprávněna domáhat se po žalované zaplacení žalované částky. Žalovaná se rovněž dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na zákonný úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v částce 2 089 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč.