16 C 88/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 7.696 Kč s příslušenstvím z titulu zákonného příspěvku za neuhrazení pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., a to u vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], čísla technického průkazu vozidla za období od 22.3.2019 do 15.6.2019. Dlužná částka se sestává z nedoplatku na příspěvku ve výši 7.396 Kč (86 Kč x 86 dní) + 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dlužná částka nebyla žalovaným zaplacena ani přes výzvu žalobce, a to prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 7.12.2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Městský soud v Brně provedl důkaz výzvou k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 8.8.2019, upomínkou o úhradě nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 17.10.2019 a druhou upomínkou ze dne 9.1.2020, výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 12.10.2021 a předžalobní upomínkou ze dne 7.12.2021, jakož i sdělením Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že z karty vozidla se podává, že minimálně od 29.1.2019 je jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] evidován žalovaný, kdy za období od 22.3.2019 do 15.6.2019, tj. po dobu 86 dní žalovaný neměl uzavřené tzv. povinné ručení. Dlužná částka za dané období nebyla žalovaným uhrazena ani na základě výzvy ze dne 12.10.2021, předžalobní upomínky ze dne 7.12.2021 či prvé a druhé upomínky ze dne 17.10.2019, respektive 9.1.2020. 4. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinností dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný, než v písmenu r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle ust. § 2 písm. a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizováno] pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 5. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce má nárok na příspěvek za nepojištěné vozidlo v souladu s ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., kdy žalovaný byl v období od 22.3.2019 do 15.6.2019 2021, tj. celkem po dobu 86 dní vlastníkem/provozovatel shora popsaného vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci částku 7.696 Kč sestávající se z dlužného příspěvku ve výši 7.396 Kč (86 dní x 86 Kč) plus náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, což v součtu představuje předmět tohoto sporu. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné jistiny i příslušenství pohledávky dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu tří dnů. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný byl ve věci zcela pasivní, neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok uplatněný touto žalobou vůči němu je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 1.489 Kč, z čehož DPH představuje 189 Kč. 7. S ohledem na výši předmětu tohoto sporu podléhá odůvodnění tohoto rozhodnutí ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 8. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.