17 C 246/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30.7.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 7.653,42 Kč s příslušenství z titulu neuhrazených splátek úvěru, který byl žalovanému poskytnut ve výši 10.000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr splatit vč. sjednané odměny ve výši 2.000 Kč za administrativní činností, dále úroku ve výši 2.000 Kč (úroková sazba ve výši 18,96% ročně- č.l. 1 smlouvy) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, to vše v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 3.4.2018 a konče dnem 21.5.2019. Žalobce požaduje po žalovaném úhradu jistiny ve výši 7.653,42 Kč, kapitalizované úroky ve výši 773,91 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 383,47 Kč a dále úroky a úroky z dlužné jistiny od 30.11.2019 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 27.3.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a karta zákazníka. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 10.000 Kč a dále úrok ve výši 2.000 Kč (úroková sazba ve výši 32,15 % ročně - č.l. 1 smlouvy – žalobce požaduje 18,96 %), administrativní poplatek ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč tj. celkem částku ve výši 18.000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 3.4.2018. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 27.3.2018 vč. smluvních podmínek. 5. Z karty zákazníka ze dne 27.3.2018 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného činily 18.000 Kč, a to z pracovního poměru u označeného zaměstnavatele, výdaje celkem činily 10.700 Kč s tím, že žalovaný splácí částku ve výši 1.200 Kč na předchozí úvěr, částka ve výši 500 Kč představuje výživné, částka 5.000 Kč činí výdaj na bydlení a 4.000 Kč jsou ostatní výdaje. tj. použitelný příjem je 7.300 Kč. 6. Dne 29.11.2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným v celkové výši 11.840 Kč bez příslušenství z titulu smlouvy o úvěru [číslo] žalobci, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29.11.2019. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 vč. přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 vč. dokladu o odeslání. 7. Dne 30.4.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 11.937,33 Kč, a to nejpozději do 7.5.2020 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o úvěru [číslo] s tím, že žalovaný byl povinen uhradit celkem částku ve výši 18.000 Kč, avšak uhradil pouze částku ve výši 8.160 Kč, kdy jistina činí 7.653,42 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalovanému na prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30.4.2020 vč. dokladu o odeslání. 8. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 27.3.2018 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 10.000 Kč a dále a dále úrok ve výši 2.000 Kč (úroková sazba ve výši 32,15 % ročně - č.l. 1 smlouvy – žalobce požaduje 18,96 %), administrativní poplatek ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč tj. celkem částku ve výši 18.000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku ve výši 8.160 Kč Následně byla pohledávka z uvedené smlouvy o úvěru postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován. 9. Soud nárok v části nákladů za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč shledal nedůvodným a smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tato částka představuje 40% poskytnutého úvěru. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). S ohledem na uvedené tedy soud má za to, že na základě uzavřené smlouvy [číslo] byl žalovaný povinen zaplatit částku toliko částku ve výši 14.000 Kč (jistina 10.000 Kč + úrok ve výši 2.000 Kč a poplatek za administrativní zpracování ve výši 2.000 Kč) s tím, že žalovaný uhradil částku 8.160 Kč tj. k úhradě zbývala částka v celkové výši 5.840 Kč s tím, že ke dni postoupení pohledávky tj. k 29.11.2019 žalovaný na jistině úvěru tedy dluží částku ve výši 3.653,42 Kč a na„ souhrnném poplatku“ žalovaný dluží částku ve výši 2.186,58 Kč, avšak tuto část nárok žalobce nepožadoval. Soud uložil žalovanému k úhradě částku 3.653,42 Kč. 10. Úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku náleží žalobci ode dne následujícího po postoupení pohledávky tj. od 30.11.2019 do zaplacení, přičemž výše úroku vyplývá ze str. 1.4 smlouvy a požadovaná žalobce ve výši 18,96 % ročně a výše úroků z prodlení z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné částky 3.653,42 Kč. 11. Dále soud provedl kapitalizaci úroků za období od 22.5.2019 (marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do dne 29.11.2019 (den postoupení pohledávky) ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.653,42 Kč, kdy kapitalizovaný úrok činí částku ve výši 364,37 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení činí částku ve výši 180,54 Kč s tím, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z dlužné jistiny 3.653,42 Kč od 29.5.2019 (marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do data postoupení 29.11.2019. 12. S ohledem na uvedené byla výrokem II. žaloba zamítnuta ve zbývajícím rozsahu, a to částky ve výši 4.000 Kč s úrokem ve výši 18,96% ročně z částky 4.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4.000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 409,54 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 202,93 Kč. 13. Žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu výroku I. (47,74 %) a neúspěšný v rozsahu výroku II. (52,26%). S ohledem na uvedené soud nárok na náhradu nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.