17 C 265/2021-53 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2.800 Kč z titulu neuhrazené ceny za využití pokoje s nadstandartní výbavou za dobu 2 dnů od 18.11.2019 do 20.11.2019 vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne 29.11.2019 splatnou dne 13.12.2019. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Dne 18.11.2019 mezi účastníky řízení uzavřena smlouva, na jejímž základě žalovaná v období od 18.11.2019 do 20.11.2019 tj. v rozsahu dvou dnů svého pobytu u žalované - na [anonymizováno] klinice využila pokoj II. kategorie s nadstandardní výbavou s tím, že cena za jeden den činila dle deníku [číslo] částku ve výši 1.400 Kč. Částka ve výši 2.800 Kč nebyla ze strany žalované uhrazena při ukončení hospitalizace, a proto byla žalované následně vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 29.11.2019 splatnou dne 13.12.2019. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy žalobce ze dne 29.1.2020. Na základě takto zjištěného skutkové stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi účastníky řízení vznikl závazek uzavřením inominátní smlouvy podle § 1746 občanského zákoníku. Žalobce své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy splnil tím, že žalované poskytl v období od 18.11.2019 do 20.11.2019 na [anonymizováno] klinice pokoj II. kategorie s nadstandardní výbavou. Žalovaná však své povinnosti nesplnila a cenu za pobyt ve výši 2.800 Kč při ukončení hospitalizace, ve lhůtě splatnosti ani později neuhradila, byť k uvedenému byla následně dodatečně vyzvána předžalobní výzvou. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v rámci řízení zcela pasivní a neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2.800 Kč. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku z dlužné částky ve výši 2.800 Kč. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy úroky z prodlení náleží žalobci ode dne následujícím po splatnosti tj. od 14.12.2019 do zaplacení. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 4.146 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, 2 úkonů právní služby po 1.000 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 546 Kč. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.