17 C 89/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28.7.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soudem bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 53.314,60 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že dne 22.4.2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 80.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále souhrnný poplatek ve výši 82.951 Kč (úrok ve výši 17.295 Kč – úroková sazba ve výši 19,70% ročně v č.l. 4 Smluvních podmínek, odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 20.192 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 45.464 Kč) zaplatit v pravidelných 100 týdenních splátkách po 1.630 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 22.3.2017. Ke dni 22.3.2017 činila dlužná jistina částku ve výši 61.315,51 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 49.735,49 Kč tj. uhrazeno bylo 51.900 Kč. Dále uhradila částku ve výši 18.330 Kč Celkem žalovaná uhradila 70.230 Kč. Následně byla pohledávka postoupena žalobci. Žalobce požaduje na jistině částku ve výši 53.314,60 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 33.516,47 Kč, na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení částku ve výši 13.592,53 Kč a dále z dlužné jistiny požaduje zákonné úroky z prodlení od 21.1.2020 do zaplacení a úroky ve výši 19,70 % ročně také od 21.1.2020 do zaplacení také z dlužné jistiny. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. 5. Dne 22.4.2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 80.000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 80.000 Kč a dále poplatek souhrnný poplatek ve výši 82.951 Kč, který se sestával z úroku ve výši 17.295 Kč – úroková sazba ve výši 19,70% ročně v č.l. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 20.192 Kč a nákladů za hotovostní režim splátek ve výši 45.464 Kč, tj. celkem částku ve výši 162.951 Kč v pravidelných 100 týdenních splátkách po 1.630 Kč, kdy poslední splátka měla činit částku ve výši 1.581 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22.4.2015 vč. smluvních podmínek. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná celkem na smlouvu o zápůjčce [číslo] zaplatila splátky v celkové výši 70.230 Kč (poslední platba dne 17.6.2019). 7. Dne 20.1.2020 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši 92.721 Kč bez příslušenství z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobci, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20.1.2020. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 vč. přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 vč. dokladu o odeslání. 8. Dne 11.5.2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 144.432,82 Kč, a to nejpozději do 18.5.2020 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalované na prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 11.5.2020 vč. dokladu o odeslání. 9. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 22.4.2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 80.000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 80.000 Kč a dále poplatek v celkové ve výši 82.951 Kč, který se sestával z úroku ve výši 17.295 Kč – úroková sazba ve výši 19,70% ročně v č.l. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní činnost ve výši 20.192 Kč a nákladů za hotovostní režim splátek ve výši 45.464 Kč, tj. celkem částku ve výši 162.951 Kč v pravidelných 100 týdenních splátkách po 1.630 Kč, kdy poslední splátka měla činit částku ve výši 1.581 Kč. Na tuto smlouvu žalovaná uhradila částku ve výši 70.230 Kč, a to do postoupení pohledávky žalobci. Následně byla pohledávka z uvedené smlouvy o zápůjčce postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován. 10. Soud nárok v části odměny za administrativní činnost ve výši 20.192 Kč a nákladů za hotovostní režim splátek ve výši 45.464 Kč shledal nedůvodným a smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tato částka ve výši 65.656 Kč představuje 82,07 % poskytnuté zápůjčky, přičemž výše uvedených částek není odůvodněna zvýšenými náklady právního předchůdce žalobce, ale toliko a pouze výši poskytnuté zápůjčky. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalované tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vč. shora uvedených částek vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). S ohledem na uvedené tedy soud má za to, že na základě uzavřené smlouvy [číslo] byla žalovaná povinna zaplatit částku toliko částku ve výši 97.295 Kč (jistina 80.000 Kč + úrok ve výši 17.295 Kč) s tím, že ke dni 17.6.2019 žalovaná uhradila částku 70.230 Kč tj. k úhradě zbývala částka v celkové výši 27.065 Kč s tím, že tato částka představuje úrok ve výši 17.295 Kč a jistinu ve výši 9.770 Kč. S ohledem na uvedené soud uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 9.770 Kč, kdy dle žalobce tento se rozhodl nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, jehož součástí byl právě i úrok. 11. Dále soud provedl kapitalizaci úroků z prodlení za období od 30.3.2017 (marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do data postoupení 20.1.2020, a to z dlužné jistiny ve výši 9.770 Kč, kdy kapitalizovaný úrok z prodlení činí částku ve výši 2.212,93 Kč s tím, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny. 12. Vzhledem k uvedenému soud výrokem I. zavázal žalovanou k úhradě částky ve výši 9.770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.770 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.212,93 Kč. 13. Pokud jde o nárok v podobě úroku ve výši 19,70 % ročně z částky 53.314,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 33.516,47 Kč za období od 23.3.2017 (marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře), do dne postoupení pohledávky tj. do 20.1.2020 z požadované jistiny 53.314,60 Kč tento nepovažuje soud za důvodný. K tomu soud uvádí, že výše úroku byla stanovena v obchodních podmínkách, které neobsahovaly podpis žalované, kdy z obsahu smlouvu nebylo zřejmé, že by poskytnutá zápůjčka byla kromě pevného úroku ve výši 17.295 Kč ještě dále úročena, kdy uvedené nemohla žalovaná jako spotřebitel z textu smlouvy rozpoznat. K tomu soud dále uvádí, že uzavřená smlouva byla dle její povahy smlouvou spotřebitelskou podle ustanovení § 1810a a násl. občanského zákoníku účinného do 1.1.2014, a proto soud ujednání o výši úroku obsažené pouze ve smluvních podmínkách a nikoliv ve smlouvě samotné, považuje za neplatné ve smyslu ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, Soud má za to, že lze vycházet i ze závěrů Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11. 14. S ohledem na uvedené byla výrokem II. žaloba zamítnuta ve zbývajícím rozsahu, a to v rozsahu částky ve výši 43.544,60 Kč s úrokem ve výši 19,70 % ročně z částky 53.314,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od z částky 43.544,60 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 33.516,47 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11.379,60 Kč (rozdíl mezi 13.592,53 Kč – 2.212,93 Kč) 15. Žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu výroku I. (18,33 %) a neúspěšný v rozsahu výroku II. (81,67%). S ohledem na uvedené soud nárok na náhradu nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 o