19 C 205/2021-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 79.217,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 79.217,84 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku právnímu předchůdci žalobce nejpozději do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byla písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla formou prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jak vyplývá z předložené smlouvy a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 80.000 Kč, kdy výpůjční úroková sazba úvěru činila 10,45 % měsíčně a za opožděné platby byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku právnímu předchůdci žalobce nejpozději do [datum]. Dle doložených platebních informací čerpal žalovaný částku celkem 54.918,56 Kč, k čemuž mu byla 3 x účtována náhrada účelně vynaložených nákladů po 250 Kč a úroky v souhrnné výši 23.549,28 Kč, celkem tedy částku 79.217,84 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 79.217,84 Kč včetně sjednaných úroků a poplatků. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit nejpozději do [datum]. Předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když dlužnou částku z čerpaného úvěru včetně příslušenství řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Vedle dlužné částky v celkové výši 79.217,84 Kč vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti dlužné částky. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 19.867 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.169 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79.217,84 Kč sestávající z částky 4.300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2.898 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).