19 C 269/2021-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému jistinu ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky úvěru ve výši 9.000 Kč, úrokem v částce 2.100 Kč a životním pojištěním ve výši 406 Kč do data splatnosti dne [datum], a to formou 58 týdenních splátek po 457 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce. Žalobce vedle nesplacené jistiny ve výši 15.000 Kč současně požaduje smluvní a zákonné úroky z prodlení, které žalobce částečně kapitalizoval ve výši 2.418,96 Kč a 6.819,50 Kč. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], podepsal tuto smlouvu o úvěru ohledně částky 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 3.000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 6.000 Kč, úrokem ve výši 2.100 Kč a životním pojištěním ve výši 406 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 457 Kč Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 26.506 Kč do data splatnosti [datum] RPSN sazba dle čl. 3 smlouvy o úvěru činila při 58 týdenních splátkách 75,72 %. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku celkem 1.500 Kč, která byla započtena v částce 1.058,20 Kč na úrok, ve zbylém rozsahu na dlužné poplatky a pojištění, přičemž zbylý poplatek a pojistné ve výši 8.614,20 Kč a zbylý úrok v částce 600 Kč žalobce nepožaduje. 5. V době uzavírání smlouvy měl předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalovaného informace uvedené v kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr. Z té vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřil totožnost žalovaného pomocí OP. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu na základě nájemní smlouvy a společnou domácnosti sdílí s partnerkou/partnerem. Dále doplnil, že v současné době je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], na pracovní pozici skladník. Mezi své příjmy řadí částku celkem 15.000 Kč měsíčně, jako další příjmy domácnosti označil částku 5.000 Kč měsíčně, výdaje pak dosahují částky 7.500 Kč měsíčně (4.500 Kč nájem/inkaso a 3.000 Kč další výdaje domácnosti). Předchůdce žalobce ve formuláři uvedl, že aktiva žalovaného byla ověřena výplatními páskami, nájemní smlouvou, pracovní smlouvou. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum], byla odeslaná žalovanému dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne celou dlužnou částku neuhradil. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto podnikatelem a žalovaným jakožto spotřebitelem byla dne [datum] ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru se splatností dne [datum], na základě které poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky ve výši 9.000 Kč, úrokem ve výši 2.100 Kč a životním pojištěním ve výši 406 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 457 Kč. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když poskytnuté peněžní prostředky žalobci řádně a včas neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Žalobci vznikl vedle nároku na zaplacení dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč rovněž nárok na zaplacení příslušenství částky v podobě smluvního úroku z prodlení, který žalobce částečně kapitalizoval za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru ([datum]) do dne postoupení pohledávky ([datum]) v částce 6.819,50 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny stanovený v zákonné výši dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce částečně kapitalizoval za období ode dne [datum] do dne [datum] v částce 2.418,96 Kč, po datu postoupení pohledávky požaduje žalobce smluvní i zákonný úrok z prodlení do zaplacení. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).