19 C 301/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26.800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], ohledně jistiny ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce částku celkem 26.800 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky a ve věci bylo možno rozhodnout i jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný podepsal distančním způsobem prostřednictvím prostředků elektronické komunikace tuto smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč s tím, že žalovaný vrátí předchůdci žalobce částku celkem 17.550 Kč ve lhůtě splatnosti dne do [datum]. Ze smlouvy téhož znění a téhož číselného označení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce dodatek ke shora uvedené smlouvě o úvěru, který poskytl žalovanému navýšení úvěru o částku 5.000 Kč s tím, že ten měl na celkovou dlužnou jistinu nyní ve výši 20.000 Kč vrátit předchůdci žalobce částku celkem 26.800 Kč ve lhůtě splatnosti dne do [datum]. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila ve znění dodatku 42,50 % ročně. Částka 6.800 Kč představovala úrok za dobu trvání smlouvy. Součástí textu smlouvy bylo mj. prohlášení„ klienta“ o tom, že se podrobně seznámil s textem ustanovení smlouvy včetně přílohy v podobě obchodních podmínek, které byly prohlášeny za nedílnou součástí smlouvy, že tyto přijímá, rozumí jim, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. V obchodních podmínkách jsou vymezeny základní pojmy a dále jiné vysvětlující informace ke smlouvě o úvěru, dále zde jsou blíže rozepsány práva a povinnosti každé ze smluvních stran, a to včetně verifikační platby žalovaného ve výši 0,01 Kč k identifikaci (jeho) bankovního účtu a osoby užívající tento účet a rozpisu způsobu zápočtu provedených plateb na jednotlivé položky úvěru (poplatek za splátkový kalendář – pokud dojde k jeho sjednání, řádné úroky, jistina úvěru, smluvní pokuty, soudní náklady, ostatní platby, poplatky a úroky z prodlení). 5. Výpisem z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], byl k datu [datum] prokázán převod částky ve výši 15.000 Kč na účet č. [bankovní účet] označený jménem žalovaného a odpovídající číselnému i jmennému označení účtu, z něhož byla dle výpisu téže banky provedena verifikační platba ve výši 0,01 Kč. Současně výpisem z účtu k datu [datum] byla prokázána dodatečná platba v částce 5.000 Kč na uvedený účet žalovaného ze strany předchůdce žalobce. 6. Z dohody o postoupení pohledávky s datem [datum] s ověřeným překladem bylo zjištěno, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a souvisejícího poštovního podacího archu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. Žalovaný však přes uvedené výzvy dlužnou částku žalobci neuhradil. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr sjednávaný po 1. 1. 2014. 8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce jakožto podnikatelem a žalovaným jakožto spotřebitelem byla dne [datum], ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum], ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v částce celkem 26.800 Kč do data splatnosti [datum]. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce řádně a včas neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalobci, na kterého byla ve smyslu § 1879 a násl. o. z. pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovaným postoupena, tudíž vznikl nárok na zaplacení dlužné částky úvěru ve výši 26.800 Kč. Není rovněž pochyb o prodlení žalovaného a tak soud přiznal žalobci též příslušenství v podobě úroku z prodlení stanoveného v zákonné výši dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru ([datum]) do zaplacení. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.524 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.072 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26.800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).