19 C 312/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.500 Kč s příslušenstvím, představující neuhrazenou cenu za odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] v 8:43 hodin došlo v rámci výkonu pověření správou pozemních komunikací na území [stát. instituce] ze strany společnosti [právnická osoba] k odtažení osobního motorového vozidla [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], z ulice [anonymizováno] v [obec], z důvodu údržby komunikace-blokového čištění, jak je patrné z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo]. Lokalita, z níž bylo předmětné vozidlo odtaženo, byla řádně označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání s informací o blokovém čištění dne [datum], jak plyne z fotografie z místa odtahu. Provozovatelem tohoto vozidla je žalovaný, což je zřejmé z doložené karty vozidla. Za technický úkon v podobě odtažení a vrácení vozidla zpět na místo odtahu, tzv. zpětný odtah tohoto vozidla, byla žalovanému v souladu s usnesením schůze [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [spisová značka] konané dne [datum rozhodnutí] vyúčtována částka 1.500 Kč, jak se podává z protokolu o odtažení motorového vozidla. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zaslanou na adresu žalovaného dne [datum], dluh žalovaného však zůstal neuhrazen. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silničním provozu”) a právním posouzením dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce provedl odtah vozidla provozovaného žalovaným, jelikož ve smyslu ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu tvořilo překážku v provozu na pozemní komunikaci. V souvislosti s tímto odtahem vznikly žalobci náklady za odtažení vozidla ve výši 1.500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, vznikl žalobci dle ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroku z prodlení stanoveného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobnímu návrhu zcela vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky ve výši 1.500 Kč včetně příslušenství. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když ve věci bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.) Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010). 7. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.