19 C 49/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2021 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 22.480,15 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce ohledně částky ve výši 25.000 Kč, přičemž dluh měl být hrazen v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, dlužnou částku však neuhradila, ačkoli byla k platbám vyzvána. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce ohledně částky 25.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet formou pravidelných 84 měsíčních splátek po 454 Kč při úrokové sazbě 12,90 % p.a, jak vyplývá z návrhu na uzavření smlouvy a akceptace smlouvy ze dne [datum] Součástí smlouvy byly produktové obchodní podmínky a všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce včetně sazebníku poplatků. Žalovaná půjčku v dané výši čerpala prostřednictvím svého účtu č. [bankovní účet] dne [datum], jak je zřejmé z doloženého výpisu účtu předchůdce žalobce. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s hrazením sjednaných splátek, předchůdce žalobce v souladu s čl. 7 produktových podmínek úvěr ke dni [datum] zesplatnil, což žalované oznámil dopisem. Dlužná jistina činí 22.480,15 Kč. 5. Předchůdce žalobce v pozici postupitele uzavřel dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba], s.r.o., jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení souboru pohledávek ze společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba], s.r.o., a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje. Kompletní seznam postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty jsou pak přílohou smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh žalobci ničeho neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum]. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Mezi právním předchůdcem žalobce jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2395 o. z., uzavřena smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky, a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce ve sjednaných měsíčních splátkách a zaplatit sjednané úroky. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalované úvěr poskytl, ta však svých smluvních povinností nedostála, když měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradila. Právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou a dalšími smluvními podmínkami dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovanou k její úhradě. Žalovaná však svůj dluh neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávka za žalovanou byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Vedle nesplacené jistiny vznikl rovněž žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne po zesplatnění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.352 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.480,15 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).