19 C 71/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 30.460,34 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v částce 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce částku v celkové výši 34.298 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 763 Kč s tím, že poslední splátka činila 726 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když předchůdci žalobce na dluh celou dlužnou částku neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého peněžního závazku. Současně předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši 35.000 Kč s tím, že žalovaná měla předchůdci žalobce vrátit částku ve výši 63.079 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 3.505 Kč s tím, že poslední splátka činila 3.494 Kč. Žalovaná však dlužnou částku řádně a včas neuhradila. Jelikož žalovaná ani přes výzvy žalobce dlužné částky neuhradila, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení zbývajících dlužných částek z titulu poskytnutých úvěrů. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč, jak vyplývá z předmětné smlouvy a zákaznické karty. Žalovaná se úvěr zavázala vrátit zpět předchůdci žalobce v celkové výši 63.079 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 3.505 Kč s tím, že poslední splátka činila 3.494 Kč. Současně předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] další smlouvu o zápůjčce, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v požadované výši 20.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy a zákaznické karty. Úvěr se žalovaná zavázala vrátit zpět věřiteli v celkové výši 34.298 Kč, přičemž jej měla uhradit v 45 týdenních splátkách ve výši 763 Kč s tím, že poslední splátka činila 726 Kč. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr ze dne [datum] uhradila prostřednictvím 13 plateb částku ve výši 35.845 Kč, kdy na dlužné jistině předchůdce žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 17.450,34 Kč. Na úvěr ze dne [datum] žalovaná učinila 8 plateb o celkové úhradě 13.170 Kč, kdy na dlužné jistině předchůdce žalobce eviduje nedoplatek ve výši 13.010 Kč, jak vyplývá z doložené tabulky umoření úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, včetně seznamu konkrétních postoupených pohledávek, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy. Oznámení spolu s výzvou bylo odeslané na adresu žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s uvedenými splátkami, zaslal žalobce žalované dopisem ze dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě částky 66.481,05 Kč. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Mezi účastníky vznikl v případě obou smluv závazkový vztah založený smlouvou o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., v němž žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvách zavázal poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle výše specifikovaných smluv žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč a 35.000 Kč, čímž předchůdce žalobce svému závazku dostál, žalovaná však nikoli, když se v obou případech dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Pohledávky za žalovanou byly následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupeny na žalobce. Žalobci tak na základě prodlení žalované vzniklo právo požadovat zaplacení každé zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad žalované v částkách 13.010 Kč a 17.450,34 Kč, když žalobce po žalované zbývající smluvní náklady zápůjček nepožaduje. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval vždy za období po marném uplynutí lhůty od úhrady poslední splátky žalovanou do [datum] (postoupení pohledávky), současně požaduje tento úrok z dlužných částek za období od [datum] do zaplacení. Dále má žalobce nárok na sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, a to vždy v kapitalizované částce za období ode dne následujícího po splatnosti dluhu do [datum] (postoupení pohledávky), rovněž za období od [datum] do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3.397 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.219 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.460,34 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).