21 C 228/2021-77 — Městský soud v Brně

Žalobou z 3.3.2021 ve znění pozdějších podání domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky s odůvodněním, že [právnická osoba], která pro žalovaného vedla běžný účet, mu umožnila čerpat úvěrové prostředky v rámci produktu [anonymizováno] do výše 10.000,00 Kč, přičemž žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto banka úvěr zesplatnila a následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách a z dispozice ke smlouvě vzal soud za prokázáno, že dne 10.4.2012 uzavřeli [právnická osoba] (dále banka) a žalovaný smlouvu, na základě které vedla banka pro žalovaného běžný účet. K účtu byl dne 28.11.2012 zřízen [anonymizováno], umožňující žalované čerpat úvěrové prostředky do výše úvěrového limitu 10.000,00 Kč. Žalovaný byl povinen dodržet minimální měsíční kreditní příjem ve výši 5.000,00 Kč. Debet byl úročen 19,9 % p.a. Součástí smlouvy byly produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, dle kterých (bod 20) je banka oprávněna v případě nedodržení kreditního období zrušit povolený limit a v den tohoto zrušení otevřít úvěrový účet a převést na něj debetní zůstatek z běžného účtu; klient je v takovém případě povinen splatit splatný [anonymizováno] tak, aby doba splácení nepřesáhla 48 měsíců. Výši splátek oznámí banka (bod 21) klientovi současně s oznámením o zrušení povoleného limitu, kdy mu oznámí i výši splatného [anonymizováno] Součástí smlouvy byly dovněž Všeobecné podmínky, dle kterých (čl. 44d písm. b) mohla banka v případě nesplácení na úvěr převedeného [anonymizováno] úvěr zesplatnit a nadále jej úročit debetní sazbou dle Sazebníku, který byl rovněž součástí smlouvy. Přípisem z 6.12.2016 banka zrušila [anonymizováno] a dluh 16.805,15 Kč převedla na nově otevřený úvěrový účet. Současně vyzvala žalovaného, aby dluh uhradil ve 24 splátkách po 700,21 Kč, splatných od ledna 2017 vždy k 5. dni v měsíci a účtovala za otevření úvěrového účtu poplatek 10 % z rámce [anonymizováno]. Z výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaný úvěr splácel, byť nepravidelně, až do září 2018, kdy takto uhradil celkem 14.704,41 Kč. Přípisem z 9.1.2019 oznámila banka žalovanému zesplatnění úvěru a výši jeho závazku 2.100,74 Kč, a vyzvala jej k úhradě do 23.1.2019. Dle Sazebníku činila úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek 29 % p.a. Z výpisů z účtu vzal dále soud za prokázáno, že banka připsala k tíži účtu zákonný úrok z prodlení od 12.7.2019 do 8.11.2020 v částce 254,28 Kč. Smlouvou z 18.11.2020 postoupila banka pohledávku mimo jiné za žalovaným žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému přípisem z 30.11.2020. Úhradu dluhu urgovala žalobkyně předžalobní výzvou z 10.2.2021, kterou téhož dne odeslala žalovanému. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V návaznosti na § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) posoudil soud s ohledem na datum uzavření smlouvy, z níž je dovozován žalovaný nárok, podle právních předpisů účinných do 31.12.2013. V řízení bylo prokázáno, že banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o běžném účtu dle § 708 an. zákona 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále obch. zák.), spojenou s úvěrovou smlouvou dle § 497 an. téhož zákona, kdy žalovaný měl možnost v rámci produktu [anonymizováno] opakovaně čerpat úvěrové prostředky. Vzhledem k porušení smlouvy banka [anonymizováno] zrušila a nepovolený debetní zůstatek, jehož výše vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, převedla na nově zřízený úvěrový účet. Současně přípisem z 6.12.2016 v souladu s podmínkami, které byly součástí smlouvy, určila žalovanému výši a počet splátek, v nichž měl být dluh uhrazen. Žalovaný splátky nepravidelně hradil do září 2018, což je doloženo výpisy z úvěrového účtu. Následně banka v souladu s podmínkami, jež byly součástí smlouvy, úvěr zesplatnila (§ 506 obch. zák.) a nárokovala jeho jednorázovou úhradu. Výše dlužné jistiny odpovídá rozdílu mezi nepovoleným debetem 16.805,15 Kč, převedeným na úvěrový účet, a žalovaným uhrazenou částkou 14.704,41 Kč. Výše nárokovaného úroku z úvěru odpovídá co do sazby sazebníku, který byl součástí smlouvy, výše úroku z prodlení pak odpovídá § 369 odst. 1 obch. zák. a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a současně žalovaného jako procesně neúspěšného účastníka zavázal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 400,00 Kč a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, čemuž odpovídá i ustálený opakovaně používaný text žaloby, přičemž hodnota plnění nepřevyšuje 50.000,00 Kč) za tři úkony po 200,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva – podáním z 17.2.2022 žalobkyně pouze doplňovala základní skutková tvrzení, která absentovala v žalobě samotné), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 1.489,00 Kč.