21 C 264/2021-16 — Městský soud v Brně

Žalobou z 22.7.2021 domáhal se žalobce úhrady žalované částky jako nákladů na zpětný odtah vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, z místa, označeného zákazem státní za účelem blokového čištění komunikace. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z výpisu z evidence motorových vozidel vzal soud za prokázáno, že žalovaná je od 6.4.2012 evidována jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. Z pověření, fotografií a protokolu o provedení technického úkonu vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] provedly na základě pověření žalobce dne 21.4.2021 odtah uvedeného vozidla z ulice [anonymizováno] v [obec] za účelem blokového čištění, kdy z fotografií vyplývá, že ulice byla označena dopravním značením o dočasném zákazu stání v uvedený den. Z výpisu usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 z 27.2.2019 vzal soud za prokázáno, že náklady na zpětný odtah byly stanoveny částkou 1.500,00 Kč včetně DPH. Z výzvy a dokladu o doručení vzal soud za prokázáno, že přípisem z 21.5.2021, odeslaným 24.5.2021, byla žalovaná vyzvána k úhradě uvedené částky ve lhůtě 14 kalendářních dnů od doručení výzvy. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná do nárokované jistiny a části příslušenstvím. V řízení bylo prokázáno, že na základě pověření provedly [právnická osoba] z místa, které bylo označeno dle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích dopravní značkou o dočasném zákazu stání, zpětný odtah vozidla, jehož provozovatelem a vlastníkem byla a je žalovaná. Dle § 19b odst. 2 téhož zákona je tento odtah prováděn na náklady provozovatele, tj. žalované, přičemž výše nákladů vyplývá z rozhodnutí Rady [územní celek]. Žalované byla výzva k úhradě odeslána 24.5.2021, zásilka nebyla vyzvednuta v úložní době, a dle § 573 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník tak došlo k doručení třetím pracovním dnem, tj. 27.5.2021. Žalobcem stanovená lhůta 14 dnů pro úhradu tak uplynula 10.6.2021, a žalovaná je proto v prodlení od 11.6.2021. Žalobě bylo proto vyhověno do nárokované jistiny a úroku z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení) za dobu od 11.6.2021, ve zbytku byla žaloba ohledně úroku z prodlení zamítnuta. Žalobci nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů vynaložených na zastupování advokátem, neboť soud dospěl k závěru, že se nejedná o náklady účelně vynaložené. V tomto směru byl vázán ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy nálezem Ústavního soudu ze dne 23.11.2010 sp.zn. III. ÚS 2984/09, kdy Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě statutárních měst lze presumovat nutnou schopnost samostatně kvalifikovaně hájit před soudem svá práva bez potřeby zastupování advokátem. Soud proto pohlížel na žalobce jako na nezastoupeného účastníka a podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (žaloba byla zamítnuta pouze do nepatrné části nárokovaného příslušenství) mu přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku 400,00 Kč a nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak dle § 2 odst. 1 vyhlášky, po 100,00 Kč, celkem 600,00 Kč.