2115 C 3/2022-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném úhrady částky 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 10. 2021 byl na vozidlo žalovaného namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV). Žalovaný na místě neuhradil cenu za přiložení a odstranění TPZOV ve výši 400 Kč, avšak svůj dluh uznal co do důvodu a výše, přičemž se dluh zavázal uhradit do 14 dnů. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný pak za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem soudu souhlasili). 4. Z předložených listinných důkazů, z nařízení č. 9/2009 statutárního města Brna a z uznání dluhu ze dne 29. 10. 2021, že dne 29. 10. 2019 žalovaný zaparkoval vozidlo r.z. [anonymizováno] [číslo], na ulici [část obce a číslo], [obec], čímž došlo k záboru veřejného prostranství. Téhož dne byl na vozidlo r.z. [anonymizováno] [číslo] namontován TPZOV. Maximální cena za přiložení a odstranění malého TPZOV činí 400 Kč. Svůj dluh vůči žalobci žalovaný dne 29. 10. u 2019 uznal co do důvodu i výše 400 Kč a zavázal se jej zaplatit do 14 dnů. Žalovaný byl žalobcem na existenci dluhu před prodáním žaloby písmeně dne 3. 1. 2022 upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 17a zákona o obecní policii, je strážník oprávněn použít TPZOV, v případě, že je vozidlo zanecháno na místech, kde to není dovoleno. Přiložení a odstranění TPZOV se prování na náklady osoby, která vozidlo na místě zanechala. 6. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný porušil svoji povinnost, když vozidlo zanechal na ulici [část obce] v [obec] takovým způsobem, že došlo k záboru veřejného prostranství. V souladu s výše uvedeným ustanovením byl na jeho vozidlo namontován TPZOV. Byl to žalovaný, kdo vozidlo na předmětném místě zanechal a je tedy povinen v souladu s ustanovením §17a zákona o obecní policii náklady na přiložení a odstranění TPZOV ve výši 400 Kč žalobci zaplatit. Zároveň pak žalovaný svůj dluh ve smyslu § 2053 občanského zákoníku co do důvodu i výše písemně uznal. Jelikož dluh do 14 dnů ode dne uznání dluhu nezaplatil, dostal se do prodlení dne 13. 11. 2021. Soud má tedy v souladu s ustanovení § 2053 občanského zákoníku za to, že dluh v době uznání trval a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 400 Kč včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění po 1. 7. 2009 (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky 9. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. b) osvobozen od placení soudního poplatku. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému, který je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč podle položky 1 písm. a) Sazebníku poplatků.