2119 C 6/2021-59 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 43.769 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 26.9.2016 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] o velikosti 1+kk v prvním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] v [obec] a při jednání soudu dne 31.1.2022 na výzvu soudu doplnil tak, že nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho roku. Dodatkem byl prodloužen do 26.9.2018. K tomuto dni nájem skončil. Žalovaná však předmětný byt nepředala, bezplatně jej užívala až do dne 22.8.2019, kdy byla exekučně vyklizena. Žalovaná dluží za dobu trvání nájemního vztahu žalobci nájemné za měsíce srpen 2018 a září 2018 a za období po skončení nájemního vztahu dluží žalovaná žalobci za měsíce říjen 2018 až srpen 2019 bezdůvodné obohacení odpovídající výši nájemného. Žalovaná rovněž žalobci dluží nedoplatky na službách za roky 2018 a 2019. Výše dlužného nájemného za měsíce srpen, září roku 2018 činí 2.083 Kč, za měsíce říjen 2018 až červen 2019 včetně činí výše nájemného měsíčně 2.095 Kč, výše nájemného za měsíc červenec 2019 činí 2.138 Kč (byla uplatněna inflační doložka) a poměrná část bezdůvodného obohacení odpovídající nájemnému za měsíc srpen 2019 činí 1.517 Kč. Vyúčtování za spotřebované služby za rok 2018 žalovaná žalobci dluží 2.802 Kč a za rok 2019 částku 12.172 Kč. Přes výzvu žalobce žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Z výpisu z KN list vlastnictví [číslo] k.ú. [část obce] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětného bytového domu. Z nájemní smlouvy ze dne 26.9.2016 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu na ulici [ulice a číslo] v [obec], a to na dobu 1 roku. Byla sjednána výše nájemného. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 1 roku. Z dodatku č. 1 ze dne 20.11.2017 soud zjistil, že žalobce a žalovaná se dohodli na prodloužení nájmu bytu do 26.9.2018. Z usnesení o provedení vyklizení Exekutorského úřadu Brno ze dne 25.6.2019 soud zjistil, že dne 22.8.2019 bylo provedeno vyklizení předmětného bytu. Z předžalobní upomínky ze dne 27.1.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, výzva jí byla doručena dne 6.2.2021. Z evidenčního listu platného od 1.8.2018 soud zjistil, že v roce 2018 bylo platné nájemné sjednáno ve výši 2.095 Kč. Z evidenčního listu platného od 1.7.2019 soud zjistil, že platné nájemné bylo v měsících říjen 2018 až červen 2019 včetně sjednáno ve výši 2.095 Kč, následně inflační doložkou od měsíce července 2019 zvednuto na 2.138 Kč. Z vyúčtování služeb za rok 2018 soud po doplnění ze strany zmocněnce žalobce zjistil, že reálný dluh žalované na službách činil částku ve výši 2.802 Kč. Z vyúčtování služeb za rok 2019 po doplnění rozhodných skutečností zmocněncem žalobce soud zjistil, že reálný dluh na službách v roce 2019 žalované činí 12.172 Kč. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 41.650 Kč s příslušenstvím. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o nájmu předmětného bytu ve smyslu ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Žalobce v tomto vztahu vystupoval jako pronajímatel, žalovaná jako nájemnice. Smlouva o nájmu bytu byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku. Dodatkem č. 1 byla prodloužena do 26.9.2018. Za dobu trvání nájemního vztahu žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, dlužila žalobci nájemné za měsíce srpen a září roku 2018 ve výši 2.083 Kč za každý měsíc. Dále po skončení nájemního vztahu žalovaná byt nevyklidila a nepředala, užívala jej až do 22.8.2019. Žalovaná se tedy na úkor žalobce bezdůvodtně obohatila a žalobci vznikl ve smyslu ust. § 2295 občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dle sjednaného nájemného, a to za období od října 2018 do června 2019 včetně ve výši 2.095 Kč za každý měsíc. Za měsíc červenec po uplatnění inflační doložky bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému ve výši 2.138 Kč a poměrná část nájemného za měsíc srpen roku 2019 ve výši odpovídající poměrné části sjednaného nájemného ve výši 1.517 Kč. Žalovaná rovněž řádně neplatila úhrady za užívání spojené s poskytováním služeb za rok 2018, jí vznikl reálný dluh ve výši 2.802 Kč, za rok 2019 jí vznikl reálný dluh ve výši 12.172 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení ve výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobce na výzvu soudu nedotvrdil a neprokázalo, na základě jakého nároku se domáhá zaplacení zbývající části ve výši 2.119 Kč. Sám žalobce následně navrhl vyhovění žaloby v rozsahu po přepočtení. Soudu tedy nezbylo, než nárok žalobce ve zbývají výši 2.119 Kč zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Neúspěch žalobce byl nepatrný, proto mu přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 3.089 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.189 Kč, 3 úkonů po 300 Kč (písemné podání a výzva k plnění, účast na jednání) dle § 1 odst. 2, odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., jako náklady nezastoupeného účastníka.