217 C 12/2022-19 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou dne 17.5.2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit částku ve výši 400 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, který byl namontován dne 1.2.2022 na vozidlo [registrační značka], neboť toto stálo na chodníku na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaná dne 1.2.2022 tuto částku co do důvodu i výše uznala, avšak nezaplatila ji ani na základě předžalobní upomínky ze dne 8.4.2022. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z uznání dluhu ze dne 1.2.2022, nařízení [územní celek] [číslo] předžalobní upomínky ze dne 8.4.2022 vč. nedoručené obálky soud zjistil, že 1.2.2022 v 15:05 byl žalované za stání na chodníku na ulici [ulice a číslo] v [obec] nainstalován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (TPZOV), a to na vozidlo [registrační značka]. Žalovaná svým podpisem dne 1.2.2022 cenu ve výši 400 Kč za montáž a demontáž TPZOV uznala, kdy uvedenou částku nezaplatila na místě, že žalobci dluží poplatek za odstranění tohoto technického prostředku a zavázala se k jeho úhradě ve lhůtě 14-ti dnů. Cena za přiložení a odstranění TPZOV byla stanovena [nařízením] [číslo] [územní celek] o maximálních cenách za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidel platných na území [města] ve výši 400 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 8.4.2022. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z žalobcem předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná uznala co do důvodu a výše dne 1.2.2022 písemně svůj dluh vůči žalobci ve smyslu ust. § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) a zavázala se k uhrazení výše specifikovaného poplatku a svou povinnost ve lhůtě nesplnila. Soud jí proto uložil zaplatit žalobci částku 400 Kč včetně úroků z prodlení, na které žalobci plyne právo z ust. § 1970 NOZ. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány vždy ode dne následujícího po uplynutí čtrnáctidenní lhůty k zaplacení ve výši odpovídající aktuálnímu znění vládního nařízení č. 351/2013 Sb Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, která se sestává z paušálu ve výši 100 Kč za sepis žaloby a ve výši 100 Kč za sepis předžalobní výzvy (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění p.p., kdy s ohledem na skutečnost, že úspěšný žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. b) cit. zákona od soudních poplatků osvobozen, soudní poplatek zaplatí žalovaná, kdy tento činí dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku ve výši 1.000 Kč. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.