241 C 9/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení částky 1.950,03 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobce odvozoval ze skutečnosti, že s žalovaným dne 12. 11. 2014 uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] na základě které mu dodával elektrickou energii, za kterou se žalovaný zavázal hradit dohodnutou cenu. Tuto smluvní povinnost však žalovaný porušil. Žalobce dodával elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného] Cenu dodané elektřiny za období od 7. 6. 2017 do 19. 6. 2018 žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou č. 2180208395 v částce 1.830,04 Kč splatnou dne 3. 7. 2018 a za období od 16. 6. 2018 do 24. 6. 2018 fakturou č. 2180209887 v částce 119,99 Kč splatnou dne 17. 7. 2018. Žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného požadoval žalobce též zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury (vždy z příslušné částky). 2. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. /dále jen „o. s. ř.“ / se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěrům o skutkovém stavu. 4. Žalobce a žalovaný dne 12. 11. 2014 uzavřeli smlouvy [číslo] jejímž předmětem byla povinnost žalobce dodávat žalovanému elektřinu a povinnost žalovaného za dodanou elektřinu uhradit cenu dle ceníku žalobce (smlouva [číslo]). Za období od 7. 6. 2017 do 19. 6. 2018 vyfakturoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši 1.830,04 Kč. Tento nedoplatek byl splatný dnem 3. 7. 2018 (faktura č. 2180208395). Za období od 16. 6. 2018 do 24. 6. 2018 vyfakturoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši 119,99 Kč. Tento nedoplatek byl splatný dnem 17. 7. 2018 (faktura č. 2180209887). Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval k žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2021. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vždy ve znění pozdějších předpisů. 6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve znění ke dni uzavření smlouvy, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po podřazení závěrů o skutkovém stavu pod výše uvedené právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Účastníci spolu uzavřeli platnou smlouvu o dodávkách elektřiny. Žalobce dodával žalovanému elektřinu a tyto dodávky za výše uvedené období řádně vyúčtoval (provedení dodávek, ani řádnost či správnost vyúčtování žalovaný nezpochybnil). Žalovaný však cenu za dodanou elektřinu neuhradil, a to ani po výzvách ze strany žalobce, čímž porušil svoji smluvní povinnost. Žalovaný pak byl v řízení zcela pasivní, neprokázal, ani netvrdil, že by předmětnou smluvní povinnost splnil, nebo se jí zbavil jiným způsobem. Soud proto žalobě vyhověl, a to i ohledně požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobce požadoval v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se svým jednáním dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť byl zcela úspěšný. Náklady řízení pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Ta se skládá z odměny za 3 úkony právní služby ve výši 600 Kč (200 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 a. t.), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 a. t.), a dále náhrady DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem. Celkem tak žalobci na náhradě nákladů řízení náleží částka 2.089 Kč. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).