29 C 173/2020 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 36 500 Kč s úrokem z prodlení od 14. 8. 2019 do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný dne 24. 5. 2019 uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru prostřednictvím komunikace na dálku – internetových stránek [webová adresa], kdy žalobkyně a žalovaný oba jednali jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, kterou se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 200 Kč za každý den čerpání úvěru, tj. celkem 14 000 Kč, ve splátkách ve výši 4 000 Kč každých 14 dnů, tj. poslední do 1. 8. 2019. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly možnost opakovaného automatického prodloužení doby splatnosti úvěru, a to za podmínky, že žalovaný uhradí žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V případě splnění výše uvedené podmínky se den konečné splatnosti úvěru automaticky odloží o 14 dnů a částka neuhrazené splátky úvěru bude splatná v nově určený den končené splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je povinen uhradit společnosti jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a tento je čerpal. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když nezaplatil žádnou splátku. Celková dlužná částka nyní činí 36 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 14 000 Kč a smluvní pokuty 2 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 36 500 Kč od 14. 8. 2019 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Z potvrzení o přijaté platbě, smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 24. 5. 2019, údajů z veřejné části živnostenského rejstříku a potvrzení o přijaté platbě soud měl za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný dne 24. 5. 2019 uzavřeli smlouvu prostřednictvím komunikace na dálku – internetových stránek [webová adresa], kdy žalobkyně a žalovaný oba jednali jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, kterou se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 200 Kč za každý den čerpání úvěru, tj. celkem 14 000 Kč, ve splátkách ve výši 4 000 Kč každých 14 dnů, tj. poslední do 1. 8. 2019. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly možnost opakovaného automatického prodloužení doby splatnosti úvěru, a to za podmínky, že žalovaný uhradí žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V případě splnění výše uvedené podmínky se den konečné splatnosti úvěru automaticky odloží o 14 dnů a částka neuhrazené splátky úvěru bude splatná v nově určený den končené splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je povinen uhradit společnosti jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a tento je čerpal. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když nezaplatil žádnou splátku. Vzhledem k tomu, že soud v právním posouzení níže dospěl k závěru, že žalobkyni žádné právo na poplatek za poskytnutí úvěru nevzniklo, žalovaný tak nezaplatil (pouze) 20 000 Kč a smluvní pokutu 2 500 Kč. Celková dlužná částka tak nyní činí 22 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 000 Kč a smluvní pokuty 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 14. 8. 2019 do zaplacení. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 odst. 1 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Dle § 588 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek, to vše ve splátkách s ujednanou splatností (§ 2395 o. z.). Vzhledem k tomu, že při uzavření smlouvy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaný také, nejde o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takováto ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta prvá o. z.). Totiž, poplatek za poskytnutí úvěru (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem) činí 14 000 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici) činí 20 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek za poskytnutí úvěru dosahoval 70 % úvěru, kdy navíc nebylo ani dostatečně určitě ujednáno, za co konkrétně tento poplatek je, a kdy splatnost byla ujednána něco přes 2 měsíce, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti s úvěrem a skrýt jej v uvedených ujednáních. Žalobkyni tak nevzniklo žádné právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je povinen uhradit společnosti jednorázovou sankci ve výši 500 Kč (§ 2048 odst. 1 věta prvá o. z.). Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a tento je čerpal řádně a včas. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když nezaplatil ničeho. Žalobkyni tak vzniklo také právo ze smlouvy na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti žalovaného ze smlouvy, uvedeného výše, tj. smluvní pokuty za prodlení s 5 splátkami, tj. ve výši celkem 2 500 Kč. Žalovaný však ani tuto nezaplatil. Žalobkyni tak z důvodu výše uvedeného prodlení žalovaného se splněním vzniklo také právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení, když si jinou výši neujednali (§ 1970 o. z.). Celková dlužná částka tak činí 22 500 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 000 Kč a smluvní pokuty 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky z této částky od 14. 8. 2019 do zaplacení. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.), a ve zbytku žalobu zamítl tak, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu cca 42 % nároku, neúspěch pak proto v rozsahu 58 % nároku (úspěch žalovaného) (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).