29 C 3/2022-28 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou u soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 020 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2016 smlouvu o přepravě osob, žalovaný však jízdné a přirážku nezaplatil, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu zjištění. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 1. 2016 smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně jako dopravce zavázal přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a tento se zavázal zaplatit jízdné. V průběhu přepravy pověřená osoba právního předchůdce žalobkyně provedla kontrolu ve voze na lince na zastávce v [obec]. Na výzvu této osoby se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Pověřená osoba mu proto uložila povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 000 Kč, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné pro vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Žalovaný nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupíš pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě osob (§ 2550 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak ze smlouvy vzniklo právo na zaplacení jízdného. V průběhu přepravy pověřená osoba právního předchůdce žalobkyně provedla kontrolu dle smlouvy, žalovaný se však na její výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Pověřená osoba mu proto uložila povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné pro vymáhání zaplacení jízdného a přirážky dle smlouvy. Žalovaný nezaplatil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak ze zákona vzniklo také právo na zaplacení přirážky (§ 2550 o. z., § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu v účinném znění, smluvní přepravní podmínky, tarif). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně ze zákona také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku 1 020 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).