29 C 78/2022-35 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 730 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli dne 28. 3. 2020 pojistnou smlouvu, žalovaná však pojistné za dobu od 28. 3. 2021 do 15. 6. 2021 nezaplatila. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 28. 3. 2020 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaná se zavázala platit běžné pojistné za pojistné období roční ve výši 3 134 Kč, splatné vždy 1. dne pojistného období. Žalovaná však v době od 28. 3. 2021 do 15. 6. 2021 pojistné neplatila řádně a včas. Dlužné pojistné za tuto předmětnou dobu činilo celkem 730 Kč. Soud právně posoudil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a žalovaná se zavázala platit pojistné, splatné vždy 1. dne pojistného období (§ 2758 a násl. o. z. ve spojení s § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu z provozu vozidla). Žalovaná však pojistné v předmětné době neplatila. Dostala se tím do prodlení s plněním. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.) a na náklady spojenými s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 730 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 1 200 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč, kdy podání žalobkyně ze dne 23. 6. 2022 soud nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování práva, neboť tvrzení v něm uvedená byla rozhodná a měla a mohla tak být již v žalobě, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč (výrok II.). Žalované byl ustanoven zástupcem advokát. Proto platí odměnu za zastupování advokátem a hotové výdaje a náhradu za DPH stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že stát je povinen zaplatit opatrovníku žalované odměnu za zastupování advokátem 800 Kč za 2 úkony právní služby po 400 Kč a hotové výdaje 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhradu za DPH ve výši 21 %, tj. celkem 1 694 Kč, z účtu podepsaného soudu (výrok III.).