30 C 230/2021-28 — Městský soud v Brně

Žalobce se po žalovaném domáhá úhrady částky 29 796,60 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby na základě uzavřené Smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 5. 2019 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 27. 4. 2020 za období od září do prosince 2020 a nedoplatek za energie vyúčtovaný v březnu 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným, jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu ze dne 30. 5. 2019 ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 4. 2020 (dále jen„ nájemní smlouva“), a to bytové jednotky [číslo] nacházející se v 6. NP budovy [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] na dobu určitou od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2020 (dodatkem došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2020). Ve smlouvě byla sjednána jistota v částce 10 500 Kč, nájemné ve výši 8 500 Kč a zálohy za služby v částce 2 000 Kč, splatné vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný neuhradil nájemné a sjednané zálohy za služby za měsíce září až prosinec 2020, kdy pouze v září 2020 provedl částečnou úhradu na nájmu částkou 4 000 Kč a za tento měsíc tak zbývá uhradit 4 500 Kč na nájemném. Pokud žalobce vyúčtovával jednotlivé měsíční platby (nájem a služby, fakturováno vždy samostatně) fakturami: - č. 2010000287 ze dne 1. 9. 2020, znějící na částku ve výši 8 500 Kč, se splatností ke dni 15. 9. 2020 – uhrazena pouze část ve výši 4 000 Kč a zbývá tak za tento měsíc doplatit 4 500 Kč. - č. 2010000288 ze dne 1. 9. 2020, znějící na částku ve výši 2 000 Kč (jedná se o fakturu za dodávku energií – tyto jsou rozepsány jednotlivými položkami energií), se splatností ke dni 15. 9. 2020, - č. 2010000321 ze dne 1. 10. 2020, znějící na částku ve výši Kč 8 500 Kč, se splatností ke dni 15. 10. 2020, - č. 2010000322 ze dne 1. 10. 2020, znějící na částku ve výši 2 000 Kč, se splatností ke dni 15. 10. 2020, - č. 2010000354 ze dne 3. 11. 2020, znějící na částku ve výši 8 500 Kč, se splatností ke dni 17. 11. 2020, - č. 2010000355 ze dne 3. 11. 2020, znějící na částku ve výši 2 000 Kč, se splatností ke dni 17. 11. 2020, - č. 2010000388 ze dne 2. 12. 2020, znějící na částku ve výši 8 500 Kč, se splatností ke dni 16. 12. 2020, - č. 2010000389 ze dne 2. 12. 2020, znějící na částku ve výši 2 000 Kč, se splatností ke dni 16. 12. 2020, uvedené fakturování (vyúčtování) nájemného a služeb bylo prováděno nadbytečně, když splatnost nájemného i ceny za energie byla sjednána v nájemní smlouvě. Soud však tyto listiny považoval za podstatné z pohledu dokazování v tom směru, že započtení bylo provedeno právě vůči těmto fakturám (označením jejich čísel) a jejich označení a uvedení jaké platby se týkaly je tak podstatné z pohledu určitosti daného úkonu započtení. V neposlední řadě žalobce doúčtoval žalovanému cena el. energií, vody a tepla fakturou č. 2110000118 ze dne 22. 3. 2021, znějící na částku ve výši 2 296,60 Kč, se splatností ke dni 22. 4. 2021 Ani na tuto platbu žalovaný ničeho neuhradil. Žalobce provedl dne 14. září 2021 započtení jistoty ve výši Kč 10 500 Kč na dluh žalovaného, tento úkon provedl žalobce ve své výzvě k úhradě dluhu - předžalobní upomínka a započtení složené jistoty na dluh zaslané žalovanému v souladu s ujednáním smluvních stran ve čl. III odst. 6 nájemní smlouvy. Žalobce provedl jednostranné započtení svých pohledávek za žalovaným vyplývajících z nájemní smlouvy, jež jsou vyúčtovány následujícími daňovými doklady – fakturami č. 2010000288, č. 2010000322, č. 2010000355, č. 2010000389, č. 2110000118 (jak vyplývá z výše uvedených faktur, jedná se o platby vždy ve výši 2 000 Kč jako úhrada energií) a č. 2010000287 (v rozsahu 203,40 Kč – zde se jedná o částečné započtení v dané výši na nájemné za měsíc září 2021), na žalovaného nárok na vrácení složené jistoty ve výši 10 500 Kč. Vzhledem k takto provedenému zápočtu činil dluh žalovaného nově částku v celkové výši 29 796,60 Kč. Žádost žalovaného o prodloužení nájemní smlouvy a dohoda o vyrovnání dluhu ze dne 12. 10. 2020 dokládá, že žalovaný si je vědom, že žalobci nehradí řádně sjednané platby. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému dne 14. 9. 2021 výzvu k úhradě dluhu - předžalobní upomínku a započtení složené jistoty na dluh, a to prostřednictvím držitele poštovní licence na jemu známou adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v nájemní smlouvě, která se dne 4. 10. 2021 vrátila jako nedoručená z důvodu, že si ji žalovaný nevyzvedl (viz vrácená obálka). Do dnešního dne neuhradil žalovaný žalobci na svůj dluh ničeho. Žalovaný jako nájemce byl povinen dle ust. § 2246 a nsl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) hradit nájemné i zálohy za služby a stejně tak doplatek za vyúčtování služeb. Jelikož tak žalovaný nečinil, dluží žalobci nájemné za měsíce září až prosince 2020 (za září nejprve v poměrné části 4 500 Kč (při zohlednění žalovaným provedené částečné úhrady ve výši 4 000 Kč) a následně po provedeném částečném započtení ve smyslu ust. § 1982 a nsl. o.z. šlo o částku 4 296,60 Kč (došlo k započtení částky 203,40 Kč z celkové částky 10 500 Kč na složené jistotě) a úhradu za služby za měsíce září až prosinec 2020 (vždy v částce 2 000 Kč měsíčně), kdy u všech těchto plateb však došlo k započtení na složenou jistotu ve smyslu ust. § 1982 a nsl. o.z. a z těchto částek se tedy již žalobce domáhá pouze úhrady úroku z prodlení. Současně se žalobce domáhá opět nyní již jen úroku z prodlení z částky 2 296,60 Kč (vyúčtování ceny za služby), když i u této v plném rozsahu započetl ve smyslu ust. § 1982 a nsl. o.z. na jistotu. Dle ust. § 1970 o.z. může věřitel požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, konkrétně pak nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě se jedná o dluh na nájemném a účastníci měli sjednanou splatnost. Pokud žalobce požaduje úrok z prodlení od data pozdějšího (u měsíců listopad a prosinec), soud je tímto požadavkem vázán. Ze všech těchto důvodů soud žalobě jako důvodné vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v částce 10 630 Kč. Tato spočívá jednak v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 192 Kč, dále v mimosmluvní odměně za právní zastoupení dle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění v částce 2 300 Kč za úkon a to za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava věci, podání žaloby a předžalobní výzva), dále v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to 3x300 Kč, to vše (kromě soudního poplatku) spolu s 21% DPH.