31 C 137/2022-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 2 868 Kč s úroky z prodlení z titulu nezaplaceného pojistného dle pojistné smlouvy o pojištění vozidla [číslo] ze dne 25. 4. 2020, kterou bylo sjednáno pojištění vozidla Mitsubishi Colt r. z. [anonymizováno]. Uvedenou smlouvou se žalovaný zavázal platit sjednané roční pojistné ve výši 7 593 Kč se čtvrtletní splatností. Uvedenou povinnost však žalovaný porušil a přes výzvu k úhradě nezaplatil žalobci sjednané pojistné za období od 26. 7. 2020 do 11. 12. 2020 v poměrné výši 2 868 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce poskytl souhlas přímo v žalobě, zatímco žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 25. 4. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla„ NAŠE AUTO“ s počátkem pojištění od 26. 4. 2020 na dobu neurčitou, uvedenou smlouvou bylo pojištěno vozidlo Mitsubishi Colt [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena přijetím návrhu žalobce žalovaným, a to včasnou úhradou pojistného. Tato skutečnost byla prokázána výpisem z účtu žalobce ze dne 22. 5. 2020, dle kterého byla na účet žalobce tohoto dne poukázána platba pojistného ve výši 1 898 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 7 593 Kč, pojistné se stalo splatné čtvrtletně a výše čtvrtletní platby činila 1 898 Kč. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil z pojistné smlouvy [číslo]. Za období od 26. 7. 2020 do 11. 12. 2020, kdy pojistné nebylo hrazeno a smlouva byla v platnosti, vznikl dle výzvy k zaplacení dlužného pojistného a oznámení o zániku pojištění žalovanému dluh na pojistném ve výši 2 868 Kč, který ani přes písemnou výzvu, upomínku o zaplacení dlužného pojistného ze dne 28. 4. 2021 a ze dne 9. 6. 2021, žalobci neuhradil. Výše dlužného pojistného je prokázána bilancí pojistné smlouvy [číslo] ze které vyplývá, že žalovaný uhradil pouze první platbu pojistného ve výši 1 898 Kč a poté nezaplatil platbu pojistného splatnou dne 25. 10. 2020, do doby zániku pojištění činilo dlužné pojistné 2 868 Kč. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Na základě žalobcem předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterou se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 7 593 Kč splatné čtvrtletně, splátka pojistného činila 1 898 Kč. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a za období od 26. 7. 2020 do 11. 12. 2020, kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, dluží žalobci na pojistném částku 2 868 Kč. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícím po jeho zániku (tj. od 12. 12. 2020), soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 2 686 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.