31 C 141/2022-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 17. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 20 432,09 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne 13. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, úroky z úvěru ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 576 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 652 Kč do 7. 10. 2019. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, celkem na dluh právními předchůdci žalobce zaplatila 3 548 Kč. Výše nesplacené jistiny činila 20 432,09 Kč, zbytek dlužného poplatku žalobce neuplatňoval. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 13. 8. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 22 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 17 107 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 39 107 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 652 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Dle zákaznické karty žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru právnímu předchůdci žalobce předložila občanský průkaz a výpisy z bankovního účtu za měsíce květen, červen a červenec 2018. V zákaznické kartě uvedla, že její příjem činí celkem 7 800 Kč, příjem celé domácnosti činí 14 945 Kč, její výdaje činí 5 000 Kč. Dále uvedla, že je svobodná, v domácnosti, bydlí v nájemním bydlení a nemá zápůjčku u jiné společnosti. Z tabulky umoření vyplynula výše dlužné jistiny a způsob splácení dluhu žalovanou v průběhu trvání smluvního vztahu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby výzvou ze dne 28. 6. 2021, která byla dle podacího lístku podána k poštovní přepravě téhož dne. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 13. 8. 2018 podle § 2395 a násl. občanského zákoníku poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do data a ve splátkách, které jsou určeny smlouvou. Dále bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru, nicméně jeho výší se soud nezabýval, protože žalobce tento poplatek neučinil součástí předmětu řízení. Předmět řízení tvořila pouze nesplacená jistina a příslušenství, tedy úroky z prodlení a úroky z úvěru v dohodnuté výši. Žalovaná svému závazku splácet řádně a včas splátky úvěru v souladu se smlouvou nedostála a právnímu předchůdci žalobce zůstala dlužna na jistině částku ve výši 20 432,09 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci nesplacenou část jistiny, dohodnuté úroky z úvěru a dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., i zákonné úroky z prodlení. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, netvrdila žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení zbylé dlužné částky, případně že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 818 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 20 432,09 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč; celkem tedy 2 270 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.