31 C 253/2022-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 11. 2. 2022 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o kontokorentním úvěru, ten byl na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] sjednán do výše 50 000 Kč. Nesplacená jistina činí 50 000 Kč, kapitalizované úroky za dobu od 1. 8. 2021 do 31. 10. 2021 činí 2 380,99 Kč, žalobce neeviduje ode dne zesplatnění úvěru (31. 10. 2021) žádnou platbu ze strany žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi účastníky došlo 16. 7. 2020 k uzavření rámcové smlouvy [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet] s tím, že tento účet bude možné obsluhovat rovněž elektronicky. Toutéž formou v elektronickém bankovnictví mohl žalovaný rovněž uzavírat další smlouvy a sjednávat si služby. Součástí smlouvy bylo i telefonní číslo a mailová adresa žalovaného pro účely zasílání potvrzovacích sms a hesel klientovi, rovněž i jeho doručovací adresa v [obec]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník. Dodatkem č. 5 z 17. 1. 2021 byl sjednán kontokorentní úvěr pro žalovaného ve výši 50 000 Kč, jež měl být splácen průběžně se sazbou 18,9 % ročně s tím, že do jednoho roku bylo nutné dostat se ze záporného do kladného zůstatku na účtu. Podle obchodních podmínek byl žalovaný povinen oznámit změny kontaktních údajů žalobci. Dokumenty zasílané žalovanému mohly být zasílány nejen klasicky, ale rovněž elektronickou formou do schránky v elektronickém bankovnictví. Součástí podmínek byla i povinnost platit poplatky dle ceníku a možnost sesplatnit celý dluh, pokud bude ohrožena schopnost klienta splácet či bude překročen rámec kontokorentu, uvedené oprávnění plynulo pro žalobce rovněž z podmínek použití úvěru, stejně jako sjednání práva českého jako práva rozhodného pro smluvní vztah. Z formuláře úvěru plynuly tytéž okolnosti jako z dodatku samotného a podmínek použití úvěru. Z přehledu plateb na kontokorent bylo zjištěno, že žalovaný dluží 50 000 Kč na jistině a na úrocích za období od 1. 8. 2021 do 31. 10. 2021 částku 2 380,99 Kč. Dopisem z 1. 11. 2021 žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, tento dopis byl zaslán na korespondenční adresu i do elektronického bankovnictví. Tento dopis byl současně přežalobní výzvou k úhradě dluhu. 5. Na shora zjištěný skutkový stav soud s ohledem na všeobecné obchodní podmínky, které byly součástí smlouvy, v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Rady č. 593/2008 aplikoval ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ ObčZ“), podle něhož ze smlouvy o úvěru vzniká závazek úvěrujícího na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost dotyčného tyto později úvěrujícímu vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovaným ve smluvní dokumentaci. Soud má za to, že ze strany žalobce byly učiněny řádné kroky směřující k objasnění podmínek potřebných k platnému sjednání smlouvy o úvěru se spotřebitelem ve smyslu § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v podobě prověření úvěruschopnosti žalovaného (přehled podaných a vyřízených žádostí o úvěr u žalobce, jakož i úvěrová zpráva. 6. Zbývalo tak posoudit, zda úvěr poskytnut byl a na co má žalobce případně nárok. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnut a nebyl vůbec hrazen. Žalobce dopisem ze dne 1. 11. 2021 uplatnil možnost úvěr sesplatnit v souladu s rámcovou smlouvou a na ní navazujícími podmínkami použití úvěru. Pokud žalovaný neuhradil svůj dluh včas, dostal se do prodlení podle § 1968 ObčZ a je povinen uhradit kromě neuhrazené jistiny, jejíž výše plyne z výpisu z účtu kalendáře a přehledu plateb úvěru a kapitalizovaných úroků, rovněž úroky z prodlení ve výši podle § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k zaplacení přiznaných částek soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za návrh ve věci samé a výzvu k plnění.