31 C 58/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 48 749,79 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřel dne 31. 5. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 049 Kč, úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 10 490 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 19 836 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 390 Kč do 25. 7. 2018. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, celkem na dluh právními předchůdci žalobce zaplatil 12 510 Kč. Výše nesplacené jistiny činila 39 162,67 Kč, zbytek dlužného poplatku žalobce neuplatňoval. Dále uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřel dne 15. 3. 2017 další smlouvu o úvěru, a to [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 3 608 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6 171 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč do 9. 5. 2018. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, celkem na dluh právními předchůdci žalobce zaplatil 9 231 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 9 587,12 Kč, zbytek dlužného poplatku žalobce neuplatňuje. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. 5. Dne 31. 5. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 38 375 Kč (celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit 83 375 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 1 390 Kč. Dle zákaznické karty žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru právnímu předchůdci žalobce předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu a nájemní smlouvu. V zákaznické kartě uvedl, že jeho příjem činí celkem 20 000 Kč, výdaje činí 7 000 Kč. Dne 15. 3. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč (celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit 26 283 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Dle zákaznické karty žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru právnímu předchůdci žalobce předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. V zákaznické kartě uvedl, že jeho příjem činí celkem 20 371 Kč, výdaje činí 8 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne ze dne 24. 6. 2019, který byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2020, která byla podána k poštovní předpravě dle podacího lístku dne 13. 3. 2020. 6. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 31. 5. 2017 a dne 15. 3. 2017 podle § 2395 a násl. občanského zákoníku poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do dat, které jsou určeny smlouvami. Dále bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru, nicméně jeho výší se soud nezabýval, protože žalobce tento poplatek neučinil součástí předmětu řízení. Předmět řízení tvořila pouze nesplacená jistina a příslušenství, tedy úroky z prodlení a úroky z úvěru v dohodnuté výši. Žalovaný svému závazku splácet řádně a včas splátky úvěru v souladu se smlouvou nedostál a právnímu předchůdci žalobce zůstal dlužen na jistině částku ve výši 39 162,67 Kč a 9 587,12 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci nesplacenou část jistin, dohodnuté úroky z úvěru a dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., i zákonné úroky z prodlení. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, netvrdil žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení zbylé dlužné částky, případně že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 1 950 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 500 Kč (tarifní hodnota 48 749,79 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč; celkem tedy 4 128 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.