33 C 153/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 722 Kč s příslušenstvím a to z titulu neuhrazeného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 5. 3. 1997, a dále poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě písemně nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy – pojištění staveb [číslo] soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 4. 3. 1997 pojistnou smlouvu. Předmětem pojištění byl rodinný dům na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 908 Kč. Dle sdělení žalobce došlo v průběhu smluvního vztahu k navýšení pojistného na částku 1 044 Kč s roční splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné k datu 5. 3. 2020. Předmětnou žalobou žalobce uplatňuje po žalované poměrnou část pojistného a to za období od 5. 3. 2020 do 5. 9. 2020 ve výši 522 Kč. Dále žalobce uplatňuje žalobou úhradu poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021 a poštovního podacího archu z téhož data soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 5. Soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, posuzoval daný závazkový vztah dle občanského zákoníku a souvisejících předpisů ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. 6. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, kdy se žalobce domáhá zaplacení poměrné části dlužného pojistného, důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením pojistné smlouvy, kdy žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy, kdy za dobu pojistného krytí, tj. od dne 5. 3. 2020 do 5. 9. 2020 ničeho na pojistném nezaplatila. Žalobce po žalované požaduje poměrnou část pojistného, kdy nárok žalobce je dán v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě ve znění pozdějších předpisů. V řízení žalovaná neprokázala, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Příslušenství pohledávky je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdy žalobci vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení, neboť žalovaná se dostala se svým plněním do prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. V části, kdy se žalobce domáhá po žalované úhrady poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce v této části žaloby není dán. Dle ust. § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Dle ust. § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že ujednání o povinnosti spotřebitele hradit požadované náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost pro případ porušení povinností nemá, je neplatné (srov. Cpjn 200/2013, III. ÚS 1804/13). Takové ujednání představuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nelze rovněž přehlédnout, že nárok na zaplacení poplatků a nákladů na upomínky žalobce odvozuje ze všeobecných podmínek a sazebníku, nikoliv ze smlouvy samé. Za situace, kdy se jednalo v části uplatněných poplatků pouze o právní posouzení, soud byť žalobu částečně zamítl, ve věci nenařizoval jednání, neboť i případné poučení poskytnuté žalobci, by na rozhodnutí soudu ničeho nezměnilo, pouze by vedlo k navýšení nákladů řízení. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu v této části zamítl, jak shora ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, kdy v tomto případě byl žalobce ve věci úspěšný do výše 72,3 %, po odečtení neúspěchu ve výši 27,7 %, má žalobce právo na náklady řízení ve výši 44,6 % Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijního paušálu po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. celkem 1 489 Kč. Z této částky 44,6 % představuje částku 664 Kč, kterou soud žalobci na nákladech řízení přiznal.