33 C 24/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by byl žalovaný povinen poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 134 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě usnesení Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, první oddělení [číslo jednací] – [číslo] [číslo] ze dne 22. 6. 2015 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 odst. 1 písm. b), písm. d) trestního zákona. Dne 1. 7. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání rovněž i proti otci žalobce ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a to pro spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry. Dne 14. 9. 2018 byla podána Krajským státním zastupitelstvím v [obec] pod č. j. [číslo jednací] obžaloba. Trestní stíhání bylo vedeno v prvním stupni u Městského soudu v Brně pod spisovou značkou [spisová značka]. V průběhu trestního stíhání otec žalobce dne 10. 12. 2018 zemřel a řízení proti němu bylo zastaveno. Dne 26. 6. 2019 byl vydán odsuzující rozsudek Městským soudem v Brně, který byl usnesením Krajského soudu v Brně dne 7. 11. 2019 zrušen. Následně dne 26. 6. 2020 byl vydán opětovně odsuzující rozsudek Městským soudem v Brně, proti kterému žalobce podal odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2020 vydaným pod č. j. [číslo jednací] byl odsuzující rozsudek Městského soudu v Brně zrušen a žalobce byl zproštěn obžaloby. Nemajetkovou újmu uplatňuje z důvodu jednak povahy trestního řízení, kdy původně byl stíhán pro zločin zpronevěry ve formě spolupachatelství, byl ohrožen trestem odnětí svobody s trestní sazbou v rozpětí 2 až 8 let. Následně byl trestně stíhán pro zločin zpronevěry, kterého se měl dopustit jako účastník trestného činu ve formě pomocníka. Dalším důvodem žalobce pro uplatnění nemajetkové újmy je délka trestního řízení, které bylo zahájeno dne 22. 6. 2015 a až dne 17. 12. 2020, kdy nabyl rozsudek krajského soudu právní moci, byl žalobce zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Trestní stíhání bylo proti němu vedeno celkem 2005 dní, tj. bezmála 5 let a 6 měsíců. Pokud jde o následky způsobené trestním řízení v osobnostní sféře poškozeného, za jeden z nejvážnějších následků způsobených trestním řízením, pociťuje žalobce úmrtí svého otce. Stran úmrtí svého otce žalobce poukazuje na skutečnost, že tento již v roce 2009 onemocněl závažným onkologickým onemocněním a žalobce je přesvědčen, že stres, který jeho otec prožíval v důsledku trestního stíhání vedeného proti němu samotnému, tak i stres spojený se zahájením trestního stíhání žalobce, otec prožíval a zcela určitě neprospěl jeho špatnému zdravotnímu stavu. Žalobce na základě výše uvedeného, požaduje poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena v důsledku trestního řízení, které proti němu bylo vedeno a které neskončilo jeho odsouzením a dále přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena v důsledku vedení nepřiměřeně dlouhého trestního řízení. Bližší specifikaci, jak dospěl k výši požadované nemajetkové újmy, žalobce specifikoval v žalobě. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření, navrhl zamítnutí žaloby, kdy vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, neboť má zato, že žaloba byla podána po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Dále žalovaný uvedl, že žalobcovo podání, jehož obsahem byla žádost o náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., obdržel žalovaný dne 22. 7. 2021. Žalobce byl vyzván přípisem žalovaného ze dne 1. 2. 2022 ke sdělení, jaká část požadované částky ve výši 134 700 Kč, je požadována jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním a jaká část z dané částky je požadována jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. V podání ze dne 14. 2. 2022 žalobce uvedl, že uplatněná částka přiměřeného zadostiučinění byla vyčíslena s přihlédnutím k celkové délce trestního řízení, které žadatel považuje za nepřiměřeně dlouhé a to ovšem i vzhledem ke skutečnosti, že samotné trestní stíhání žadatele bylo nezákonné. Dále doplnil i tvrzení ohledně dopadu trestního stíhání do svého života, rozdělení požadované částky mezi tyto dva tituly, však žalobce ani na výzvu žalovaného, neprovedl. V rámci mimosoudního projednání věci, žalovaný ve svém stanovisku ze dne 24. 2. 2022 nárok žalobce zamítl, z důvodu promlčení. Žalovaný poukázal na ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., kdy nárok na náhradu nemajetkové újmy se podle tohoto zákona promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Žalovaný činí nesporným průběh trestního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 36/2019 i tu skutečnost, že dne 17. 12. 2020 se konalo veřejné zasedání o odvolání žalobce a rozsudek byl téhož dne vyhlášen pod sp. zn. 9 To 337/2020-6308, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby. Téhož dne rozsudek nabyl právní moci. Žalobce i jeho obhájce byli vyhlášení zprošťujícího rozsudku přítomni. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím dílčím skutkovým závěrům. 4. Z usnesení Policie ČR Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality – prvního oddělení v [obec], [číslo jednací] – [číslo] ze dne 22. 7. 2015 soud zjistil, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu zpronevěry dle ust. § 206 odst. 1 odst. 4 písm. b), d) trestního zákoníku formou spolupachatelství. Krajské státní zastupitelství v Brně dne 14. 9. 2018 č. j. [číslo jednací] podalo proti žalobci obžalobu pro spáchání zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1,4 písm. d) trestního zákoníku a to jako účastník – pomocník. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2019 vydaným pod č. j. 88 T 36/2019-5958 byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry ve formě účastenství. Na základě odvolání žalobce, byl výše uvedený rozsudek Městského soudu v Brně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2020 vydaným pod č. j. 88 T 36/2019-6240 byl žalobce uznán vinným, ze spáchání přečinu zpronevěry ve formě účastenství. Z protokolu o veřejném zasedání Krajského soudu v Brně dne 17. 12. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. 9To 337/2020, kdy předmětem jednání bylo rozhodnutí o odvolání obžalovaného (žalobce) proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2020 č. j. 88 T 36/2019-6240 soud zjistil, že byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek Městského soudu v Brně v celém rozsahu zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že obžalovaný (žalobce) se dle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby pro skutek popsaný ve výroku, neboť v žalobním návrhu označený skutek, není trestným činem. Z uvedeného protokolu soud dále zjistil, že vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Brně dne 17. 12. 2020 byl přítomen žalobce a jeho obhájce JUDr. [jméno] [příjmení], osobně. Písemné vyhotovení zprošťujícího rozsudku bylo vydáno pod č. j. 9 To 337/2020-6308 a obhájci žalobce bylo doručeno do datové schránky dne 4. 2. 2021. 5. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88T 36/2019, kdy dne 22. 6. 2015 bylo trestní stíhání proti žalobci zahájeno, trestní stíhání skončilo rozsudkem vydaným Krajským soudem v Brně dne 17. 12. 2020, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby. Proti žalobci tak byla vydána nezákonná rozhodnutí a to usnesení Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, služby kriminální policie a vyšetřování [číslo jednací] ze dne 27. 6. 2015, následně rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 88 T 36/2019-5958 ze dne 26. 6. 2019 a odsuzující rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 88 T 36/2019-6240 ze dne 26. 6. 2020. Nemajetkovou újmu uplatnil žalobce u žalovaného ve výši 134 700 Kč. Přípis byl doručen žalovanému dne 22. 7. 2021 do datové schránky. Přípisem ze dne 26. 7. 2021 žalovaný potvrdil žalobci, že dne 22. 7. 2021 bylo doručeno podání žalobce týkající se právní věci, projednávané před policií ČR, [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [obec], KS [obec]. Žalobce byl rovněž v uvedeném podání žalovaného poučen o tom, že po dobu mimosoudního projednávání jeho nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, se zastavuje běh promlčecích lhůt. Z přípisu žalovaného ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že výzva žalovaného k tomu, aby rozdělil požadovanou částku ve výši 134 700 Kč mezi nároky, kdy uplatňuje nemajetkovou újmu, jednak z titulu nezákonného trestního stíhání a jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Z přípisu žalobce ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci výsledek mimosoudního projednání s tím, že nelze žádosti žalobce vyhovět a to ani částečně, neboť žalobce