34 C 205/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 751 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne 13. 5. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] avšak žalovaný neplnil řádně a včas povinnost převzatou touto smlouvou, neplatil za odebrané množství elektrické energie a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby. Žalobce požadoval zaplacení dlužné částky, příslušenství a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] dne 13. 5. 2015 uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že byla sjednána dodávka elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], EAN kód: [číslo]. Ve smlouvě se žalobce zavázal do odběrného místa elektrickou energii dodávat a žalovaný se zavázal žalobci hradit cenu za odebrané množství elektřiny dle ceníku žalobce a vystavené faktury. 6. Z řádné faktury [číslo] ze dne 15. 7. 2020 soud zjistil, že za období od 2. 7. 2019 do 11. 7. 2020 byla žalovanému vyčíslena cena za odebranou elektřinu ve výši 4 363 Kč. Splatnost této částky nastala dne 29. 7. 2020. Žalovaný na dluh z faktury neuhradil ničeho. 7. Z mimořádné faktury [číslo] ze dne 4. 12. 2020 soud zjistil, že za období od 12. 7. 2020 do 30. 11. 2020 byla žalovanému vyčíslena cena za odebranou elektřinu ve výši 1 568 Kč. Splatnost této částky nastala dne 18. 12. 2020. Žalovaný na dluh z faktury neuhradil ničeho. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany právního zástupce žalobce na výši dlužné částky upozorněn a byl vyzýván k jejímu zaplacení. 9. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. 12. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 13. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem (jako obchodníkem s elektřinou) a žalovaným (jako zákazníkem) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Spotřebovaná elektřina byla žalovanému řádně vyúčtována předloženými fakturami. Žalovaný měl hradit vyčíslené nedoplatky dle faktur do lhůty splatnosti. Na svůj dluh neuhradil ničeho, proto je od dat následujících po datu splatnosti jednotlivých faktur v prodlení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky. 14. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. 15. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 16. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.