34 C 68/2022-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 7. 2021, doplněnou o podání ze dne 27. 4. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 039,93 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla dne 8. 9. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 2 500 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 600 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 075,93 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 544,21 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dále dne 16. 6. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 6 700 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 439,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 739,12 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 156,35 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 439,93 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 439,93 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 3. S účinností ke dni 20. 1. 2020 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce. 4. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 8. 8. 2022, č.j. 34 C 68/2022-75, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník uvedl, že obě smlouvy o zápůjčce považuje za absolutně neplatné, neboť právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, nezkoumal výdaje žalovaného, nenahlížel do registrů a rovněž nezkoumal, zda je vůči žalované vedena exekuce. Plnění poskytnuté žalobcem je tedy nutné považovat za bezdůvodné obohacení. Finanční prostředky měly být v den podpisu každé jednotlivé smlouvy o zápůjčce předány žalovanému, v tento okamžik proto muselo být právnímu předchůdci žalobce zřejmé, kdy a vůči komu došlo k bezdůvodnému obohacení; s ohledem na datum podání žaloby je tedy nárok žalobce promlčen. 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Ze smlouvy ze dne 8. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za celkové náklady ve výši 8 917 Kč sestávající z úroku ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. 7. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil ve sdíleném bytě jako spolubydlící, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 12 700 Kč, další příjmy domácnosti činily 13 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 6 000 Kč, žalovaný dále hradil splátky ve výši 1 400 Kč měsíčně. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek za červen až srpen 2017. 8. Z přehledu plateb (tabulka umoření) se podává, že žalovaný na dluh uhradil dne 14. 9. 2017 částku 1 400 Kč a dne 1. 11. 2017 částku 1 100 Kč, tj. celkem 2 500 Kč. 9. Ze smlouvy ze dne 16. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za celkové náklady ve výši 8 917 Kč sestávající z úroku ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. 10. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Měsíční příjem žalovaného činil 12 787 Kč, další příjmy domácnosti činily 13 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 6 000 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše příjmu žalovaného předložením pracovní smlouvy a potvrzením o příjmu. 11. Z přehledu plateb (tabulka umoření) se podává, že žalovaný na dluh uhradil dne 22. 6. 2017, 10. 7. 2017, 13. 8. 2017 a 14. 9. 2017 vždy částku 1 400 Kč a dne 1. 11. 2017 částku 1 100 Kč, tj. celkem 6 700 Kč. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], postoupil své pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dne 20. 1. 2020. Dle podacího lístku bylo oznámení o postoupení zasláno žalované dne 14. 2. 2020. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Dle podacího lístku byla upomínka zaslána žalované dne 12. 5. 2020. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla účastníky zpochybňována. 15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 20. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 21. Podle § 588 občanského zákoník