36 C 122/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 3. 2022 po žalovaném zaplacení částky 12.414 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako nároků z nájemní smlouvy ze dne 7. 8. 2019 k bytu [číslo] nacházejícím se v domě pod adresou [obec] [část obce] na ulici [adresa], č. or. 11. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem - výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy ze dne 7. 8. 2019, přehledu předpisů plateb nájemného a jejich hrazení, protokolů o vyúčtování služeb včetně dokladu o doručení, předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] sestávajícího se z 3 pokojů, kuchyně a příslušenství, situovaném v 1. NP domu v [obec] na ulici [adresa], č. or. 11 - stavba - dům na ulici [adresa], č. or. 11 stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří pro k. ú. [část obce] (dále jen byt). Dne 7. 8. 2019 žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu k bytu na dobu neurčitou od 1. 9. 2019, žalovaný se zavázal platit sjednané nájemné a hradit platby za služby a energie související s užíváním bytu. Nájemní vztah dosud trvá. Nájemné za měsíc říjen 2021 činilo částku 9.258 Kč, žalovaný uhradil částku 6.277 Kč, žalovaný tudíž dluží za tento měsíc částku 2.981 Kč, dále pak dluží za vyúčtování služeb za rok 2019 částku 4.150 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2020 a za vyúčtování služeb za rok 2020 žalovaný dluží nedoplatek ve výši 5.283 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2021. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva podle § 2235 a násl. OZ, na základě které žalovaný byt užíval, v měsíci říjnu 2021 byl povinen platit nájemné ve výši 9.258 Kč, zaplatil pouze 6.277 Kč, je proto povinen zaplatit dlužné nájemné v částce 2.981 Kč a dále pak za vyúčtování služeb za rok 2019 částku 4.150 Kč a za vyúčtování služeb za rok 2020 částku 5.283 Kč. Povinnost platit nájemné žalovanému vznikla dle čl. II. nájemní smlouvy a vyplývá z ust. § 2246 OZ. 6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., dle kterého soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalovaný byl povinen zaplatit dlužné nájemné za měsíc říjen 2021 2.981 Kč 30. 10. 2021, vyúčtované služby ve výši 4.150 Kč za rok 2019 ke dni 31. 8. 2020 a vyúčtované služby za rok 2020 ke dni 31. 8. 2021. Soud proto přiznal ve výroku ad. I. žalobci zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek od 1. dne následujícího po jejich splatnosti. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.400 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč + 2x paušální odměna ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v souvislosti s převzetím právního zastoupení a podáním žaloby. Žalobce požadoval náhradu nákladů řízení v této výši, pokud se týká zastupování žalobce advokátem, nejedná se v této věci o účelně vynaložené náklady (srov. rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 2984/2009, II. ÚS 376/2012).