36 C 286/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1.026 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, které měl žalovaný zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně - společnosti [právnická osoba] Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Soud zjistil, že žalovaný dne 10. 6. 2019 cestoval vlakem [právnická osoba] (dále jen„ dopravce“) bez platného jízdního dokladu, a to na trase [obec] - [obec], přičemž neuhradil jízdné ve výši 26 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby jízdné ve výši 26 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč zaplatil dopravci a o provedené kontrole byl proveden zápis, který žalovaný osobně podepsal. Uvedenou pohledávku dopravce smlouvou ze dne 15. 12. 2015 postoupil [právnická osoba] se sídlem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], která smlouvou ze dne 27. 2. 2020 tuto pohledávku postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědoměn. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením konkludentní smlouvy o přepravě podle ustanovení § 2550 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost přepravit cestujícího do místa určení splnil, ovšem žalovaný svou povinnost uhradit dopravci jízdné porušil, čímž mu vznikla kromě povinnosti uhradit jízdné i povinnost uhradit přirážku. Nárok žalobkyně na zaplacení přirážky vyplývá z ustanovení § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ustanovení § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a smluvních přepravních podmínkách [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ustanovení § 1879 a násl. o. z. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 2 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni porušení přepravních podmínek, tedy od 6. 10. 2014. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobcem opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru. Plně úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení. 6. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.