36 C 97/2022-18 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 1.500 Kč, která představuje cenu odstranění vozidla žalované tov. zn. Citroën, [registrační značka] (dále jen vozidlo) při blokovém čištění. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud zjistil, že dne 14. 10. 2020 bylo odtaženo z ulice [obec] v [obec] vozidlo žalované, neboť žalovaná nerespektovala dopravní značku o dočasném zákazu stání, která zde byla umístěna z důvodu blokového čištění. Bylo zjištěno, že v době odtahu předmětného vozidla byla žalovaná jeho provozovatelem. Cena za odtažení vozidla, které bylo po provedení blokového čištění vráceno na místo odtahu, činila částku ve výši 1.500 Kč. Žalovaná cenu za odtažení vozidla neuhradila. Nárok žalobce je zcela důvodný dle ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jelikož žalovaná nerespektovala dopravní značku o dočasném zákazu stání, která zde byla umístěna z důvodu veřejného zájmu, tj. blokového čištění, čímž jí vznikla povinnost uhradit náklad odstranění vozidla. Tato cena byla stanovena rozhodnutím Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 2 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal 1. den následující po uplynutí lhůty stanovené žalobcem v předžalobní výzvě, tj. od 30. 12. 2021. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, 2x paušální náhrady á 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v souvislosti s převzetím právního zastoupení a podanou žalobou. Náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta žalobci nepřísluší, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 376/2012 a sp. zn. III. [číslo]). Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci zpracoval zjednodušený rozsudek.