37 C 125/2022-20 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu koncesionářských televizních poplatků. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne 1. 5. 1995 se přihlásil jako poplatník televizního poplatku, jak se podává z potvrzení o přihlášení poplatníka, který nezaplatil za měsíce červenec až prosinec 2017. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky a zároveň mu stanovila přiměřenou lhůtu k její úhradě. Žalovaný však přesto na svůj dluh ničeho neuhradil. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalovaný byl poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož výše dle ustanovení § 6 uvedeného zákona činila 135 Kč měsíčně, a který byl dle ustanovení § 7 odst. 2 uvedeného zákona splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou zákonnou povinnost platit televizní poplatek v žalovaném období nesplnil, má žalobkyně dle ustanovení § 10 uvedeného zákona nárok na jeho zaplacení. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované podobě požadované žalobkyní ke dni podání žaloby. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud ji proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a dále z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Ve smyslu ustanovení § 1, 2 cit. vyhlášky soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 200 Kč, a to za dva úkony spočívající v návrhu ve věci samé a výzvy k plnění po 100 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému dle § 160 odst. 1 OSŘ do tří dnů od právní moci rozsudku. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobkyni nepřísluší, neboť na žalobkyni lze klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12). Žalobkyně by tak měla být dostatečně materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Náklady, které žalobkyně vynaložila na právní zastoupení nelze považovat za účelně vynaložené. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 OSŘ obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.