37 C 141/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 30. 5. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 275 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 1 500 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 20. 7. 2017. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. 4. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalovaný s žalobkyní dne 20. 7. 2017 uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 7 000 Kč kterou se žalovaný zavázal splatit s poplatkem ve výši 2 257 Kč nejpozději do 11. 8. 2017, jak je zřejmé z této smlouvy, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně částku 7 000 Kč žalovanému poskytla dne 20. 7. 2017, jak je zřejmé z výpisu z účtu. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 2 000 Kč, jak uvedla žalobkyně, když tomuto tvrzení soud neměl důvod nevěřit. Žalobkyně vyzvala žalovaného pěti přípisy k zaplacení dlužné částky, jak se podává z těchto přípisů, žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil. 5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky, žalovanému pak povinnost vyčerpaný úvěr spolu s poplatkem splatit. Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla, a před uzavřením smlouvy dostatečně ověřila jeho úvěruschopnost především z výpisu z účtu žalovaného, ze kterého jsou zřejmé jeho příjmy, výdaje i zůstatek a z daňového přiznání žalovaného. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, úvěr řádně a včas nesplatil, a je ve smyslu § 1970 OZ v prodlení. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku vč. úroku z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a s náklady za vymáhání, které vznikly v souvislosti se smlouvou. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě bylo ujednání o smluvní pokutě nepřehledně včleněno do textu smlouvy. V projednávané věci se jedná o smlouvu spotřebitelskou, soud tak odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, kdy v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající nárok na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Soud dále uvádí, že text spotřebitelské smlouvy, zvlášť jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Pokud tak i přesto dodavatel učinil, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému ujednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobě ohledně jistiny s úrokem z prodlení a s náklady na vymáhání vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Ohledně smluvní pokuty a částky 2 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni uhradil, ona ji ale započetla na smluvní pokutu, na kterou neměla nárok, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky. 6. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud dle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal právo na náhradu 50 % (75 % - 25 %) nákladů řízení, když žalobkyně měla úspěch co do částky 12 905 Kč (75 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku, z částky 17 266 Kč – počítáno ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna ve výši 4 620 Kč za tři úkony právní služby po 1 540 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 14. 9. 2022 a předžalobní výzva) stanovená podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhrada nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhrada soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a částka odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 159 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 7 679 Kč, 50 % pak 3 840 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 OSŘ. 7. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soudní poplatek za žalobu činí dle ustanovení položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků za použití ustanovení položky 2 odst. 2 tohoto sazebníku 1 000 Kč, uhrazeno bylo 800 Kč, žalobkyni tedy zbývá doplatit 200 Kč, a to ve lhůtě stanovené § 7 zákona o soudních poplatcích.