37 C 147/2022-32 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 31. 3. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 3. 2019, na základě které žalovanému poskytla částku 40 000 Kč, přičemž žalovaný dluží žalobkyni splátku ve výši 10 000 Kč splatnou do 31. 7. 2019 a další splatnou do 31. 8. 2019. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Z listinných důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaný s žalobkyní dne 29. 3. 2019 uzavřel smlouvu o zápůjčce částky 40 000 Kč, kterou se zavázal splatit ve 4 splátkách po 10 000 Kč do 31. 5. 2019, 30. 6. 2019, 31. 7. 2019 a 31. 8. 2019, jak se z této smlouvy podává. Částku ve výši 20 000 Kč žalobkyně žalovanému vyplatila dne 2. 4. 2019, jak je zřejmé z výpisu z jejího účtu. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne 8. 3. 2022 na svůj dluh neuhradil částku 20 000 Kč, jak se z této výzvy ve spojení s kopií obálky a podacím archem podává. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) uzavřena smlouva o zápůjčce částky 40 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni ve výši 20 000 Kč nevrátil, a dostal se tak ve smyslu § 1970 OZ do prodlení, a je tak povinen žalobkyní uhradit též úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s žalobkyní požadovanými zákonnými úroky z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 5 700 Kč za tři úkony právní služby po 1 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 15. 9. 2022, když opravované, resp. doplňované skutečnosti již měly být uvedeny v žalobě, a tento úkon tak nelze považovat za účelný, předžalobní výzva,) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč. [příjmení] za odměnu advokáta a režijní paušály pak byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ navýšena o 21 % DPH, tedy o částku 1 386 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 786 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.