37 C 208/2022-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2022 domáhala uložení povinnosti žalované, aby jí zaplatila částku 78 Kč s příslušenstvím představující nedoplatek za žalobkyní, jako dodavatelem poslední instance, dodanou elektřinu do odběrného místa na adres [ulice a číslo] [obec] dne 8. 2. 2022, a částku 13 168 Kč s příslušenstvím představující nedoplatek za dodanou elektřinu do téhož odběrného místa za období 14. 10. 2021 až 7. 2. 2022. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodala žalované do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [obec] elektřinu, jak se podává z upozornění na ceny elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] dne 21. 3. 2022 nedoplatek ve výši 78 Kč se splatností 4. 4. 2022 představující dlužnou cenu za elektřinu dodanou dne 8. 2. 2022, jak je zřejmé z této faktury. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované fakturou [číslo] dne 8. 3. 2022 nedoplatek ve výši 13 168 Kč se splatností 22. 3. 2022 představující dlužnou cenu za elektřinu dodanou v období 14. 10. 2021 až 7. 2. 2022, jak je zřejmé z této faktury. Elektřina byla účtovaná dle přehledu sazeb a cen, jak je z něho zřejmé. Žalovaná přes předžalobní výzvu na svůj dluh dosud ničeho neuhradila, jak se podává z této výzvy, podacího lístku a sledování zásilky podává. 4. V projednávané věci soud aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon”). Dle § 12b odst. 2 energetického zákona Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Žalobkyně řádně jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do odběrného místa, žalovaná naproti tomu nesplnila svoji základní povinnost a neuhradila cenu elektřiny ani služeb souvisejících. Uplynutím lhůty splatnosti dlužné částky se žalovaná s plněním dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni zaplatit též úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče nároku žalobkyně na náhradu nákladů uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. V projednávané věci se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, a proto podmínky pro přiznání částky 1 200 Kč byly splněny. S ohledem na uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, kdy lhůtu k plnění stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ třídenní. 5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit činí 2 252 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalované nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.