39 C 176/2021-15 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 31. 10. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu použití MHD v [obec] bez platné jízdenky. Žalovaný byl kontrolován revizorem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši žalované částky. 2. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl platební rozkaz zrušen. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jednání (§ 115a o.s.ř.). Žalovanému byla doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání. K doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu dne 18. 11. 2021. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě se rovněž nevyjádřil, neuvedl nic právně ani skutkově významného. Soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s navrženým postupem soudu, když veškeré písemnosti má žalovaný řádně doručeny fikcí. 3. Soud vzal za prokázáno, že žalobce je právnickou osobou, podnikající pod obchodní firmou, se sídlem, IČ tak, jak je žalobce specifikován v záhlaví rozsudku. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně s předmětem podnikání provozování přepravy osob ve [anonymizováno] městě [obec] Tyto skutečnosti soud ví z jiné úřední a rozhodovací činnosti. 4. [právnická osoba] má příslušné oddělení kontroly přepravy, přičemž pracovník tohoto oddělení dne 14. 12. 2019 na zastávce [obec], [ulice] zadržel žalovaného v MHD bez platné jízdenky. Proto byl se žalovaným sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo]. Podpisem zápisu vzal žalovaný na vědomí, že musí následující den od data kontroly žalobci uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. V době rozhodné činilo jízdné dle tarifu IDS [anonymizováno] 25 Kč a 1.500 Kč přirážka k jízdnému. Toto vyplývá ze smluvních přepravních podmínek a tarifu. Žalovaný použitím dopravního prostředku MHD uzavřel s [právnická osoba] dle § 2550 a násl. OZ smlouvu o přepravě osob. Žalovaný však porušil svou povinnost zaplatit jízdné, když dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona 111/1994 byl zadržen revizorem, byl legitimován a vzal na vědomí, že musí zaplatit nejen jízdné, ale i přirážku k jízdnému za tzv.„ jízdu načerno“. Výše přirážky vyplývá z tarifu a je v souladu s § 37 odst. 4 až 6 zákona 266/1994 Sb. a v souladu s § 18a odst. 3 a 4 zákona č. 111/1994. Pokud soud hovořil o smluvních přepravních podmínkách, výše přirážky je dána a upravena článkem 8 odst. 8 písm. g) přepravních podmínek. 5. S ohledem na prokázaný skutkový děj a právní kvalifikaci věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí také vyhověl i co se týče příslušenství, protože žalovaný je marným uplynutím třicetidenní lhůty od data sepisu zápisu o jeho kontrole v prodlení s placením svého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Požadovaná výše úroků je v souladu se zákonnou úpravou (§ 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). Soud věc kvalifikoval dle platných právních předpisů v souladu s § 3028 odst. 1 OZ. 6. Úspěšnému žalobci byly přiznány náklady řízení, soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní pomoc za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka žalované), když odměna za 1 úkon právní pomoci činí 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.), ke každému úkonu právní pomoci byla připočtena náhrada hotových výdajů 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) Náklady za právní pomoc činí 900 Kč. Tato částka byla navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.